fbpx
777 55 66 82  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

O Šumavě

Nejhezčí místa, příroda. Nechte se okouzlit, nechte se unést

Jak šel čas a do temných lesů zavítali lidé, měnila šumavská krajina svou tvář. Jizvy zanechala nejenom lidská činnost, ale i přírodní katastrofy. Velké i malé změny postupně utvářeli šumavskou krajinu tak, jak ji známe dnes. Vývoj stále pokračuje a za 100 let bude vypadat zase trochu jinak. Jak, záleží i na ochranných opatřeních a postupech prováděných v tomto období.

Číst dál...

V 10. století začaly být šumavské stezky čím dál více využívány k mezinárodnímu obchodu. Spolu s rozvojem začala být nutnost podél stezek vytvořit zázemí. Vznikají tak sídla, která je poskytují. V tomto období je také intenzivní rýžování, těžba zlata a rud.

Číst dál...

Temné a prastaré šumavské hvozdy střídané podmáčenými rašeliništi či obnovujícími se lesy po napadení lýkožroutem. Stačí se přesunout o kus dál a objevíte výhled na typická šumavská stavení roztroušená v krajině. Šumava nabízí neuvěřitelně pestrou krajinu plnou překvapivě nádherných zákoutí.

Číst dál...

Celá oblast Šumavy je místem mnoha různorodých řek, říček, potoků i pramenů. Hydrologicky spadá většina těchto toků pod úmoří Severního moře (zejména řeky Vltava a Otava). Menší část spadá do úmoří Černého moře (jedná se zejména o pohraničí).

Číst dál...

Rašeliniště jsou neodmyslitelnou součástí šumavské krajiny. Tvoří specifické ekosystémy životně důležité pro nejrůznější vzácné druhy rostlin a živočichů. Navíc představují rozdílný prvek v jinak zalesněné krajině a dodávají Šumavě jedinečnou pestrost.

Číst dál...

Nádrže se staly cenným pomocníkem při plavení dřeva. Zbudovány byly na horních tocích potoků, na Modravských pláních. V této lokalitě byly husté a vysoce položené lesy, ze kterých se těžilo dřevo. Svážení dřeva na saních prudkým terénem bylo obtížné, zvláště v zimě se stalo i nebezpečným.

Číst dál...

Šumavská jezera patří mezi přírodní památky, které si nesmíte nechat ujít. Všechny jezera na Šumavě jsou ledovcového původu. Jejich vznik se datuje do konce třetihor, kdy změna klimatu způsobila tání ledovců. Při tání sestupovaly ledovce po svahu hor a sunuly před sebou větší i drobnější kameny.

Číst dál...

Moudří lidé dávných dob moc dobře věděli a cítili, že i pro osídlení šumavského kraje potřebují využít každý pramínek proudící životodárné vody. Dřevorubectví, mlynářství, kamenictví a vlastně všechna jiná řemesla byla na využití vody přímo nebo nepřímo závislá.

Číst dál...

Šumavská krajina je mezi turisty známá především svými rašeliništi, které se v střední části Šumavy nazývají slatě. Tato rašeliniště vznikla přibližně před 10 000 lety, kdy v Evropě končila doba ledová. Zcestovalí turisté mohou snadno porovnat šumavskou přírodu například s přírodou jižní Sibiře, kde převládá tundra. Zejména oblast okolo Bajkalu připomíná díky rozšíření mokřad právě Šumavu.

Číst dál...

Mnozí z nás si jistě ze školních lavic pamatují Churchillův projev v americkém Fultonu. Tehdy slavný politik označil situaci v Evropě za spuštění železné opony. Ačkoliv byl daný termín použit již v Talmudu a o něco později byl využíván nacisty, je Churchill pokládán za jeho autora.

Číst dál...

Když vyrazíte na Šumavu, můžete si svou dovolenou zpříjemnit i hledáním zlata. S trochou štěstí a znalostí správných lokalit se vám třeba podaří objevit malinké zlaté šupinky či dokonce valounky. Podívejte se, jaké lokality jsou konkrétně vhodné pro pátrání po zlatém lesku drahého kovu.

Číst dál...

Druhá světová válka se neodvratně vepsala do dějin lidstva, ale také do krajiny, která nás obklopuje. Neustále se na svých cestách setkáváme s objekty, které dříve sloužily jednotlivým vojskům, plnily funkci opevnění či bunkrů. Ani území Šumavy není výjimkou a čítá mnoho uvedených objektů.

Číst dál...

Šumava má velmi dlouhou a bohatou historii, která v sobě skrývá mnoho pozoruhodných událostí. Během staletí v ní vznikly a zase zanikly obce, jejichž jména jsou v dnešní době již většině lidí neznámá. Zánik obcí na Šumavě měl různé důvody, ale mnoho z nich je například spojeno s odchodem Němců po konci druhé světové války. V tomto článku si představíme několik z již neexistujících obcí a osad.

Číst dál...

Velká část Šumavy byla odjakživa místem hlubokých lesů, kde se dařilo lesnictví i hornictví. Na vrcholu kolonizace ve 13. století byla osídlována místa i v nadmořské výšce nad 800 metrů nad mořem. V podhůří vznikala architektonicky koncipovaná místa především v 15. století.

Číst dál...

K obdivovaným místům Šumavy patří rozsáhlé rybníky, malebné přírodní scenérie a bez možností lyžování si ji nedokážeme jistě ani představit. Skýtá ovšem i lidovou architekturu, na kterou může být právem hrdá. Lidoví stavitelé měli cit pro tradici.

Číst dál...

První kostely na Šumavě vznikaly už ve středověku. Některé z nich se zachovaly do dnešních dnů. Jiné církevní památky byly zničeny po válce, protože se nacházely ve vojenském hraničním prostoru a duch doby jim prostě nebyl nakloněn.

Číst dál...

Dovolená na Šumavě nabízí nejen krásné scenérie, úchvatná přírodní díla, srdečné lidi a místní speciality, ale i historické památky, které jsou dílem člověka. Tyto stavby vždy lákaly pozornost. Jsou neoddělitelnou součástí kulturního bohatství. Dávají jedinečnou možnost nakouknout do historie technického vývoje.

Číst dál...

Na území Šumavy lze nalézt nespočet architektonických památek. K návštěvě tu vybízí nejen hrady, ale také zámky a církevní stavby. Pokud ale netíhnete k architektuře, nebo jste již všechny vyhlášené památky navštívili, můžete se inspirovat právě naším článkem a odhalit tak něco z přírodního bohatství kouzelné Šumavy.

Číst dál...

Na základě průzkumu z 80. let 20. století lze předpokládat, že na území CHKO a NP Šumava žije přes 140 druhů ptáků. Toto území bylo vyhlášeno Evropsky významnou lokalitou v rámci soustavy Natura 2000, která chrání nejcennější přírodní stanoviště a s cílem zachovat přírodní prostřed pro ty živočišné a rostlinné druhy, které už z velké části Evropy vymizely.

Číst dál...

Obojživelníci patří mezi živočichy, kteří jsou civilizačními vlivy snad nejvíce postiženi. Vyhovující podmínky pro rozmnožování i přežití nacházejí na Šumavě podél toku Mladíkovského potoka. Obojživelníky Šumavy prezentuje silně ohrožený mlok skvrnitý, který se vyskytuje v západní části. Dále čolek horský, žijící i ve vrcholových partiích.

Číst dál...

Tlející dřevo v bezzásahových lesích ve svých útrobách nabízí útočiště hodně vzácným druhům hmyzu. Některé se nevyskytují nikde jinde na světě, jen v šumavských rašeliništích. Žel, některé druhy hmyzu nejen na Šumavě vymírají.

Číst dál...

Šumava je součástí čtveřice českých Národních parků a vzhledem ke zvláštním podmínkám i ochraně zde můžete vidět to, co se Vám jinde ve volné přírodě jen tak nepodaří. Chcete-li tedy zažít trochu divočiny, aniž byste se vydali za hranice naší vlasti, neváhejte a navštivte Šumavu, rozhodně má co nabídnout.

Číst dál...

Pro rybaření na území CHKO Šumava se neobejdete bez rybářského lístku a povolenku od správy parku. Sídlo najdete ve Vimperku. V některých částech Šumavy platí celostátní povolenka. Šumavské vody nabízí pestrý rybí svět: pstruh obecný potoční, pstruh americký duhový, lipan podhorní, mník jednovousý, střevle potoční, vranka obecná, mihule potoční, siven americký a lipan podhorní, candát, ale také kapr, štika, okoun, mník, sumec a další.

Číst dál...

Šumava bývala odedávna spojována s hlubokými lesy.  Název Šumava pochází od praslovanského slova šuma, což znamená hvozd, hustý les. Lesy se rozdělují na přirozené a hospodářské. Stejně tak tomu je na Šumavě. Hezky vypadající území jsou dílem člověka.

Číst dál...

S bohatou a krásnou přírodou je neomylně spojena i přítomnost rostlinstva. Na Šumavě naleznete mnoho odrůd rostlin a plodů, z nichž některé se hodí i ke konzumaci. Vyplatí se však znát, které z nich to jsou a jakým způsobem je lze využít. Níže se proto podíváme na jedlé rostliny a plody, které lze nalézt na Šumavě.

Číst dál...

Vodní a bahenní rostliny Šumavy

Každý člověk občas něco hledá. Budete-li hledat vodní a bahenní rostliny, nemusíte být fundovaným odborníkem, který se zatajeným dechem přejíždí prstem štětinky na listech pod zvětšujícím se sklem a ví, že za odstrašující žhavostí jsou neškodné mikrokapičky jedu.

Číst dál...

Šumava patří k chráněným horským oblastem a můžeme zde tedy nalézt množství vzácné flóry i fauny. Právě horská flóra byla pro tamní usedlíky v minulosti velmi důležitá. V dobách, kdy měli horští obyvatelé daleko k lékaři, se na území Šumavy rozvíjelo lidové léčitelství.

Číst dál...

Šumava byla osídlena již v době bronzové, což potvrzují nálezy bronzů, která zde zanechali obchodníci a kupci, kteří procházeli touto oblastí. První kmeny, které se začaly trvale usazovat v jižních a jihozápadních Čechách – v oblasti Českobudějovické a Plzeňské pánve – přicházely teprve ve 14. století před naším letopočtem.

Číst dál...

Hamernictví... prastaré řemeslo spojující sílu vody i ohně. Jen na Kvildě jich bylo několik a byly nezbytnou součástí života na Šumavě. Vyráběly ze železa výrobky pro místní továrničky, papírny, pily, pro stavebnictví a do hospodářství.

Číst dál...

Lesy vždy pokrývaly velkou část Šumavy. Podílely se tak na každodenním životě místních obyvatel, je zde velká myslivecká a lesnická tradice. Lesnictví také prodělalo svůj vývoj. Nejprve byly lesy káceny pro získání zemědělské půdy. Původně lesy patřily králi, církvi a šlechtě.

Číst dál...

Vodní i větrné mlýny se na českém území objevovaly odnepaměti. Jednou z oblastí, kde byla nejvíce využívána hlavně síla vody, je Šumava. Pro nespočet malých i velkých vodních toků tu v historii vznikaly desítky míst, kde pracovalo mlýnské kolo.

Číst dál...

Kvilda je nejvýše položená obec v České republice (1065m) v okrese Prachatice a leží 16 km na jihozápad od Vimperka. Je typickou oblastí Šumavy, kterou zná téměř každý. Je výborným strategickým startovním bodem pro pěší, běžkařské i cyklovýlety po okolí. Kvilda je oblastí zvýšených dešťových srážek a s nepropustným podložím, to vedlo ke vzniku rašelinišť, pramenů a jezer, které jsou cílem mnoha turistů.

Číst dál...

Na počátku historie obce Kvilda bylo zlato v místních zlatonosných potocích a pak významná obchodní trasa z Bavorska do Čech, tzv. Horní Zlatá stezka. Do dalšího vývoje obce zasáhl i křemen z místních hornin a Klostermannův zlatý brouk. Nad staletou historií místa se pak zatáhla železná opona.

Číst dál...

V samém srdci Národního parku Šumava leží vysoko položené náhorní plošiny Šumavských plání, v jejichž centru se rozprostírají Kvildské pláně. Vládne zde drsné podnebí, je tu krásná příroda a natáčelo se zde několik známých filmů.

Číst dál...
A to je všechno