Jak šel čas a do temných lesů zavítali lidé, měnila šumavská krajina svou tvář. Jizvy zanechala nejenom lidská činnost, ale i přírodní katastrofy. Velké i malé změny postupně utvářely šumavskou krajinu tak, jak ji známe dnes. Vývoj stále pokračuje a za 100 let bude vypadat zase trochu jinak. Jak? To záleží i na ochranných opatřeních a postupech prováděných v tomto období.
V 10. století začaly být šumavské stezky čím dál více využívány k mezinárodnímu obchodu. Spolu s rozvojem začala být nutnost podél stezek vytvořit zázemí. Vznikají tak sídla, která je poskytují. V tomto období je také intenzivní rýžování, těžba zlata a rud.
Temné a prastaré šumavské hvozdy, které se střídají s podmáčenými rašeliništi či obnovujícími se lesy po napadení lýkožroutem. Stačí se přesunout o kus dál a objevíte výhled na typická šumavská stavení roztroušená v krajině. Šumava nabízí neuvěřitelně pestrou krajinu plnou překvapivě nádherných zákoutí.
Celá oblast Šumavy je místem mnoha různorodých řek, říček, potoků i pramenů. Hydrologicky spadá většina těchto toků pod úmoří Severního moře (zejména řeky Vltava a Otava). Menší část spadá do úmoří Černého moře (jedná se zejména o pohraničí).
Rašeliniště jsou neodmyslitelnou součástí šumavské krajiny. Tvoří specifické ekosystémy životně důležité pro nejrůznější vzácné druhy rostlin a živočichů. Navíc představují rozdílný prvek v jinak zalesněné krajině a dodávají Šumavě jedinečnou pestrost.
Nádrže se staly cenným pomocníkem při plavení dřeva. Zbudovány byly na horních tocích potoků, na Modravských pláních. V této lokalitě byly husté a vysoce položené lesy, ze kterých se těžilo dřevo. Svážení dřeva na saních prudkým terénem bylo obtížné, zvláště v zimě se stalo i nebezpečným.
Šumavská jezera patří mezi přírodní památky, které si nesmíte nechat ujít. Všechna jezera na Šumavě jsou ledovcového původu. Jejich vznik se datuje do konce třetihor, kdy změna klimatu způsobila tání ledovců. Při tání sestupovaly ledovce po svahu hor a sunuly před sebou větší i drobnější kameny.
Šumava oplývá krásnou přírodou a k té neomylně patří kromě lesů a kopců rovněž řeky. Řada z nich má velmi zajímavou historii, o níž jste dost možná doposud netušili!
Moudří lidé dávných dob moc dobře věděli a cítili, že i pro osídlení šumavského kraje potřebují využít každý pramínek proudící životodárné vody. Dřevorubectví, mlynářství, kamenictví a vlastně všechna jiná řemesla byla na využití vody přímo nebo nepřímo závislá.
Šumavská krajina je mezi turisty známá především svými rašeliništi, které se v střední části Šumavy nazývají slatě. Tato rašeliniště vznikla přibližně před 10 000 lety, kdy v Evropě končila doba ledová. Zcestovalí turisté mohou snadno porovnat šumavskou přírodu například s přírodou jižní Sibiře, kde převládá tundra. Zejména oblast okolo Bajkalu připomíná díky rozšíření mokřad právě Šumavu.
Kámen tonalit, vyvřelá hornina podobná žule, používaná pro stavební a dekorační účely, se těžil odlamováním kamenných bloků v malém povrchovém lomu nedaleko zaniklé vsi Chaloupky/Hüttel u Bučiny, pozůstatky kterého můžete navštívit i dnes.
Mnozí z nás si jistě ze školních lavic pamatují Churchillův projev v americkém Fultonu. Tehdy slavný politik označil situaci v Evropě za spuštění železné opony. Ačkoliv byl daný termín použit již v Talmudu a o něco později byl využíván nacisty, je Churchill pokládán za jeho autora.
Když vyrazíte na Šumavu, můžete si svou dovolenou zpříjemnit i hledáním zlata. S trochou štěstí a znalostí správných lokalit se vám třeba podaří objevit malinké zlaté šupinky či dokonce valounky. Podívejte se, jaké lokality jsou konkrétně vhodné pro pátrání po zlatém lesku drahého kovu.
Druhá světová válka se neodvratně vepsala do dějin lidstva, ale také do krajiny, která nás obklopuje. Neustále se na svých cestách setkáváme s objekty, které dříve sloužily jednotlivým vojskům, plnily funkci opevnění či bunkrů. Ani území Šumavy není výjimkou a čítá mnoho uvedených objektů.
Po skončení první světové války v roce 1918 se musela nově řešit obrana. Do té doby bylo uvnitř rakousko-uherské monarchie, a tak ochrana hranic nepatřila k běžným zkušenostem nově vzniklého československého vojska.
Šumava má velmi dlouhou a bohatou historii, která v sobě skrývá mnoho pozoruhodných událostí. Během staletí v ní vznikly a zase zanikly obce, jejichž jména jsou v dnešní době již většině lidí neznámá. Zánik obcí na Šumavě měl různé důvody, ale mnoho z nich je například spojeno s odchodem Němců po konci druhé světové války. V tomto článku si představíme několik z již neexistujících obcí a osad.
