Pro rybaření na území CHKO Šumava se neobejdete bez rybářského lístku a povolenky od správy parku. Sídlo najdete ve Vimperku. V některých částech Šumavy platí celostátní povolenka. Šumavské vody nabízí pestrý rybí svět: pstruh obecný potoční, pstruh americký duhový, lipan podhorní, mník jednovousý, střevle potoční, vranka obecná, mihule potoční, siven americký a lipan podhorní, candát, ale také kapr, štika, okoun, mník, sumec a další.
Šumava díky své bohaté přírodě a lesům slouží jako přirozený habitat mnoha druhů zvířat. Stejně tak místní lidé pěstují a chovají domácí zvířata a činí tak prakticky odnepaměti.
Šumava bývala odjakživa místem plným hlubokých lesů. Název Šumava pochází od praslovanského slova šuma, což znamená hvozd, hustý les. Lesy se rozdělují na přirozené a hospodářské. Stejně tak tomu je na Šumavě.
Od nepaměti chudý, neúrodný je Šumavský kraj, kde život nikdy nebýval peříčko a lidé těžce dobývali svůj každodenní chléb. A jak už to v životě bývá, kde Bůh ubere, jinde měrou vrchovatou přidá, a tak i ze Šumavy a jejích horských luk udělal pravou lékárnu boží, plnou léčivých rostlin.
Lidé na Šumavě, odjakživa chudí, žili prostým životem v drsných horských podmínkách. Zima trvala dlouho a léto bylo krátké. A tak není divu, že se snažili využít všech darů, které jim příroda poskytovala. A co si tedy můžeme na Šumavě natrhat?
Každý člověk občas něco hledá. Budete-li hledat vodní a bahenní rostliny, nemusíte být fundovaným odborníkem, který se zatajeným dechem přejíždí prstem štětinky na listech pod zvětšujícím se sklem a ví, že za odstrašující žhavostí jsou neškodné mikrokapičky jedu.
Přírodu Šumavy zdobí obrovská škála rostlin, jejichž počet přesahuje jeden tisíc druhů.
Šumava se rozkládá na území čtyř okresů jihočeského a plzeňského kraje. Jedná se o okresy Klatovy, Domažlice, Český Krumlov a Prachatice.
S jakou nadějí vyhlíželi staří horalé, po dlouhé zimě, kdy byli sužovaní většinou krutými mrazy a všudypřítomným sněhem, na Šumavě příchod jara, které pro ně znamenalo úlevu, příchod nového života, naději na nový dobrý úrodný rok a návrat k práci, především v lese, ale i na malých horských políčkách.
Keltové se na Šumavě objevili už před dvěma a půl tisíci lety, kdy Šumava byla součástí územního celku Římské říše nazývaného Hercynský prales. Osídlovali zejména dubo-habrové háje, luhy a olšiny. Pěstovali především ječmen, proso, pšenici, len, konopí i luskoviny. Na Šumavě chovali kozy, ovce a hovězí dobytek.
Šumava byla osídlena již v době bronzové, což potvrzují nálezy bronzů, které zde zanechali obchodníci a kupci, kteří procházeli touto oblastí. První kmeny, které se začaly trvale usazovat v jižních a jihozápadních Čechách – v oblasti Českobudějovické a Plzeňské pánve, přicházely teprve ve 14. století před naším letopočtem.
Když se řekne Šumava, většině z nás se vybaví hluboké lesy, horské louky a ticho přírody. Tento kraj ale ukrývá i umělecký poklad, který proslavil Čechy po celém světě – secesní sklo Loetz.
