fbpx
tel. 777 55 66 82  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

O Šumavě

Nejhezčí místa, příroda. Nechte se okouzlit, nechte se unést

Pro rybaření na území CHKO Šumava se neobejdete bez rybářského lístku a povolenky od správy parku. Sídlo najdete ve Vimperku. V některých částech Šumavy platí celostátní povolenka. Šumavské vody nabízí pestrý rybí svět: pstruh obecný potoční, pstruh americký duhový, lipan podhorní, mník jednovousý, střevle potoční, vranka obecná, mihule potoční, siven americký a lipan podhorní, candát, ale také kapr, štika, okoun, mník, sumec a další.

Read more

Houby, kdo by je nemiloval? No, asi většina menších dětí. A nejspíš je to dobře, protože houby jsou hůře stravitelné a tedy pro děti ne úplně vhodné. To nic nemění na tom, že sbírání hub děti milují. Do lásky k houbám na talíři dorostou později.

Read more

Šumava bývala odedávna spojována s hlubokými lesy. Název Šumava pochází od praslovanského slova šuma, což znamená hvozd, hustý les. Lesy se rozdělují na přirozené a hospodářské. Stejně tak tomu je na Šumavě. Hezky vypadající území jsou dílem člověka.

Read more

Od nepaměti chudý, neúrodný je Šumavský kraj, kde život nikdy nebýval peříčko a lidé těžce dobývali svůj každodenní chléb. A jak už to tak v životě bývá, kde Bůh ubere, jinde měrou vrchovatou přidá a tak také ze Šumavy a jejích horských luk udělal pravou lékárnu boží, plnou léčivých rostlin.

Read more

Lidé na Šumavě, odjakživa chudí, žili prostým životem v drsných horských podmínkách. Zima trvala dlouho a léto bylo kraťoučké. A tak není divu, že se snažili využít všech darů, které jim příroda poskytovala. A co si tedy můžeme na Šumavě natrhat?

Read more

Vodní a bahenní rostliny Šumavy

Každý člověk občas něco hledá. Budete-li hledat vodní a bahenní rostliny, nemusíte být fundovaným odborníkem, který se zatajeným dechem přejíždí prstem štětinky na listech pod zvětšujícím se sklem a ví, že za odstrašující žhavostí jsou neškodné mikrokapičky jedu.

Read more

S jakou nadějí vyhlíželi staří horalé, po dlouhé zimě, kdy byli sužovaní většinou krutými mrazy a všudypřítomným sněhem, na Šumavě příchod jara, které pro ně znamenalo úlevu, příchod nového života, naději na nový dobrý úrodný rok a návrat k práci, především v lese, ale i na malých horských políčkách.

Více o Velikonocích

Keltové se na Šumavě objevili už před dvěma a půl tisíci lety, kdy Šumava byla součástí územního celku Římské říše nazývaného Hercynský prales. Osídlovali zejména dubo-habrové háje, luhy a olšiny. Pěstovali především ječmen, proso, pšenici, len, konopí i luskoviny. Na Šumavě chovali kozy, ovce a hovězí dobytek.

Více o Keltech

Brzy, někdy již začátkem listopadu, v období kolem dušiček, rozhodila zima nad Šumavou svůj bílý plášť a přikryla jím lesy, horské vesničky a lesní samoty. Časně se smrákalo, krajina se zklidnila a ztichla. Zima poskytla lidem a přírodě čas k odpočinku.
Adventní období přicházelo na Šumavu v noci z 30. listopadu na 1. prosince.

Více o šumavských Vánocích

Šumava byla osídlena již v době bronzové, což potvrzují nálezy bronzů, které zde zanechali obchodníci a kupci, kteří procházeli touto oblastí. První kmeny, které se začaly trvale usazovat v jižních a jihozápadních Čechách – v oblasti Českobudějovické a Plzeňské pánve, přicházely teprve ve 14. století před naším letopočtem.

Více o osídlení Šumavy

Byly doby, kdy poctivý kovář pobýval v každé vesničce, nemluvě o městech. Nikterak jinak tomu bylo i na Šumavě. Každý šumavský kovář do svého řemesla promítal nejen díl pořádné práce, ale trochu i svou duši. Každý jeho výrobek se totiž stával, a často až dodnes je, uměleckým dílem. Práce kovářů byla dříve považována za nečistou, protože se pracovalo s tajemným ohněm.

Read more

Načíst další články