fbpx
tel. 777 55 66 82  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

O Šumavě

Nejhezčí místa, příroda. Nechte se okouzlit, nechte se unést

Šumavské lesy byly odjakživa zdrojem ceněné suroviny – borovicového, smrkového, dubového i bukového dřeva. Obyvatelé Šumavy se naučili využívat všechny zdroje dřeva, které jim hory dávaly k dispozici. Není divu, že se právě na Šumavě dařilo výrobě šindelů. Toto truhlářské a tesařské řemeslo dostalo název šindelářství.

Read more

Rašeliniště, která se na Šumavě nazývají slatě, představují velmi cenný přírodní prvek. Šumavský region měl téměř ideální podmínky pro jejich vznik. Svým výskytem ovlivňují charakter krajiny i přítomnost některých živočišných a rostlinných druhů. Bohužel necitlivým zásahem člověka v letech minulých, byla rašeliniště negativně ovlivněna.

Read more

Asi každý z nás někdy držel v ruce sirky neboli zápalky. Tento v Česku rozšířený způsob rozdělávání ohně má ale svůj původ. Věděli jste, že kolébkou sirek je Šumava, respektive město Sušice?

Read more

Voroplavba je náročné povolání, které se v rodině často dědilo z generace na generaci. Je namístě vysvětlit, že vorařství je novodobým termínem, který vznikl až v 50. letech 20. století při potřebě dokumentace tohoto mizejícího dopravního odvětví.

Read more

Hamernictví... prastaré řemeslo spojující sílu vody i ohně. Jen na Kvildě jich bylo několik a byly nezbytnou součástí života na Šumavě. Vyráběly ze železa výrobky pro místní továrničky, papírny, pily, pro stavebnictví a do hospodářství.

Read more

Lesy vždy pokrývaly velkou část Šumavy. Podílely se tak na každodenním životě místních obyvatel, je zde velká myslivecká a lesnická tradice. Lesnictví také prodělalo svůj vývoj. Nejprve byly lesy káceny pro získání zemědělské půdy. Původně lesy patřily králi, církvi a šlechtě.

Read more

Vodní i větrné mlýny se na českém území objevovaly odnepaměti. Jednou z oblastí, kde byla nejvíce využívána hlavně síla vody, je Šumava. Pro nespočet malých i velkých vodních toků tu v historii vznikaly desítky míst, kde pracovalo mlýnské kolo.

Read more

Asi čvrtina Šumavy náleží k místům s výskytem primárních zdrojů horského zlata nebo se tam vyskytují vodou transportované zlatinky tzv. říční zlato. Zlato na Šumavě ve zlatonosné Otavě rýžovali již Keltové před dvěma tisíci lety. Odtud také pochází název řeky Otavy, který je odvozen od slova Atava, což v řeči Keltů znamená bohatá voda/řeka.

Read more

Kvilda je malé horské městečko na území Národního parku Šumava. Dostanete se do ní z Vimperka, kdy pojedete 16 km šumavskými lesy, než se před vámi otevře pohled na horské pláně protkané potůčky, na obzoru s malebnou Kvildou.

Read more

Kvilda je nejvýše položená obec v České republice (1065m) v okrese Prachatice a leží 16 km na jihozápad od Vimperka. Je typickou oblastí Šumavy, kterou zná téměř každý. Je výborným strategickým startovním bodem pro pěší, běžkařské i cyklovýlety po okolí. Kvilda je oblastí zvýšených dešťových srážek a s nepropustným podložím, to vedlo ke vzniku rašelinišť, pramenů a jezer, které jsou cílem mnoha turistů.

Read more

Na počátku historie obce Kvilda bylo zlato v místních zlatonosných potocích a pak významná obchodní trasa z Bavorska do Čech, tzv. Horní Zlatá stezka. Do dalšího vývoje obce zasáhl i křemen z místních hornin a Klostermannův zlatý brouk. Nad staletou historií místa se pak zatáhla železná opona.

Read more

V samém srdci Národního parku Šumava leží vysoko položené náhorní plošiny Šumavských plání, v jejichž centru se rozprostírají Kvildské pláně. Vládne zde drsné podnebí, je tu krásná příroda a natáčelo se zde několik známých filmů.

Read more

Načíst další články