5 dobrých důvodů, proč jezdit na Šumavu na podzim, kdy tam nejezdí skoro nikdo

Podzim na Šumavě je obdobím, kdy čas i příroda zpomalují a snaží se předvést své poslední velkolepé představení před příchodem zimního klidu. Proč je právě toto období roku ideální na návštěvu?

5 málo známých míst na Šumavě

Šumava, známá svou přírodní krásou a kouzelnými horami, není jen místem pro vyhledávané turistické stezky a známé památky. Tento region, pokrytý rozsáhlými lesy, jezery a historickými vesnicemi, skrývá i řadu tajemných a méně známých míst, která si zaslouží vaši pozornost. Pokud už máte za sebou procházky na notoricky známé prameny Vltavy nebo Jezerní slať, pak je čas objevovat skrytý šumavský poklad. V tomto článku vás vezmeme na pět fascinujících, ale málo navštěvovaných lokalit, které vám nabídnou nejen úchvatné výhledy, ale také kousek zapomenuté historie a klidu daleko od davů turistů. Připravte se na cestu do srdce Šumavy, kde na vás čekají tajemství přírody a historické skvosty, které čekají na své objevení.

1. Hrad Helfenburk u Bavorova

Helfenburk je malebná zřícenina hradu, která se nachází asi 5,5 kilometru od Bavorova v okrese Strakonice. Hrad byl založen po polovině čtrnáctého století pány z Rožmberka a původně sloužil jako prestižní sídlo. V průběhu let prošel několika přestavbami, nejvýznamnější byla pozdně gotická přestavba v letech 1477–1483, kterou realizoval Václav Vlček z Černova. Tato přestavba zanechala na hradě výrazné opevňovací prvky, včetně bašt a silnějších hradeb, které byly navrženy tak, aby zlepšily obranyschopnost hradu, zvláště v období, kdy se používání palných zbraní stalo stále běžnějším. Hrad postupně ztratil svůj vojenský význam, ale zůstal správním centrem panství až do svého opuštění v 80. letech 16. století.

Dnes je Helfenburk chráněn jako kulturní památka a je přístupný veřejnosti. Zřícenina je oblíbeným cílem turistů, kteří mohou navštívit zrekonstruované části hradu, včetně jižní věže, která slouží jako rozhledna. K hradu vedou červeně a modře značené turistické trasy, což umožňuje snadný přístup z okolních vesnic, jako jsou Bavorov a Husinec. Helfenburk poskytuje krásný výhled na okolní krajinu a je ideálním místem pro všechny, kteří mají rádi historii, přírodu a pozůstatky středověkých hradů.

2. Šumavské Kozí Hřbety

3. Kostel sv. Vintíře

Dobývání rašeliny na Šumavě

Rašeliniště, která se na Šumavě nazývají slatě, představují velmi cenný přírodní prvek. Šumavský region měl téměř ideální podmínky pro jejich vznik. Svým výskytem ovlivňují charakter krajiny i přítomnost některých živočišných a rostlinných druhů. Bohužel necitlivým zásahem člověka v letech minulých, byla rašeliniště negativně ovlivněna.

Dřevaři na Šumavě

Lesy vždy pokrývaly velkou část Šumavy. Podílely se tak na každodenním životě místních obyvatel, je zde velká myslivecká a lesnická tradice. Lesnictví také prodělalo svůj vývoj. Nejprve byly lesy káceny pro získání zemědělské půdy. Původně lesy patřily králi, církvi a šlechtě.

Dřevěnkáři – výroba dřeváků

Tradiční výroba dřeváků patří k Šumavě od nepaměti. Staří Šumavané si tyto celodřevěné boty oblíbily a učinili je součástí svého vzhledu až do 20. století.

Hamry na Šumavě

Hamernictví... prastaré řemeslo spojující sílu vody i ohně. Jen na Kvildě jich bylo několik a byly nezbytnou součástí života na Šumavě. Vyráběly ze železa výrobky pro místní továrničky, papírny, pily, pro stavebnictví a do hospodářství.

Historická krajina Šumavy

V 10. století začaly být šumavské stezky čím dál více využívány k mezinárodnímu obchodu. Spolu s rozvojem začala být nutnost podél stezek vytvořit zázemí. Vznikají tak sídla, která je poskytují. V tomto období je také intenzivní rýžování, těžba zlata a rud.

Historická Šumavská architektura

Velká část Šumavy byla odjakživa místem hlubokých lesů, kde se dařilo lesnictví i hornictví. Na vrcholu kolonizace ve 13. století byla osídlována místa i v nadmořské výšce nad 800 metrů nad mořem. V podhůří vznikala architektonicky koncipovaná místa především v 15. století.

Hmyz na Šumavě

Tlející dřevo v bezzásahových lesích ve svých útrobách nabízí útočiště hodně vzácným druhům hmyzu. Některé se nevyskytují nikde jinde na světě, jen v šumavských rašeliništích. Žel, některé druhy hmyzu nejen na Šumavěvymírají.

Houby a houbaření na Šumavě

Houby, kdo by je nemiloval? No, asi většina menších dětí. A nejspíš je to dobře, protože houby jsou hůře stravitelné a tedy pro děti ne úplně vhodné. To nic nemění na tom, že sbírání hub děti milují. Do lásky k houbám na talíři dorostou později.

Jaké ubytování nabízela Šumava?

Šumava, s více než sto padesáti lety tradice, je destinací pro turisty z České republiky i ze zahraničí. Historie turismu na tomto malebném území se odvíjí od druhé poloviny 19. století, kdy zde vznikaly první turistické aktivity a ubytovací služby. První turistické mapy, průvodci a pohlednice, jako známý průvodce Šumavou od Tomáše Cimrhanzla z roku 1878, napomohly růstu zájmu o tento region.

Krajinný ráz Šumavy

Temné a prastaré šumavské hvozdy, které se střídají s podmáčenými rašeliništi či obnovujícími se lesy po napadení lýkožroutem. Stačí se přesunout o kus dál a objevíte výhled na typická šumavská stavení roztroušená v krajině. Šumava nabízí neuvěřitelně pestrou krajinu plnou překvapivě nádherných zákoutí.

Kvildské pláně v srdci Šumavy

V samém srdci Národního parku Šumava leží vysoko položené náhorní plošiny Šumavských plání, v jejichž centru se rozprostírají Kvildské pláně. Vládne zde drsné podnebí, je tu krásná příroda a natáčelo se zde několik známých filmů.

Léto na Šumavě

Na loukách se pasou krávy, v lesích zpívají ptáci, vzduch voní jehličím, slunce nekonečně hřeje a v dáli je slyšet šumění stromů. Hned na první pohled je jasné, že letní dovolená v Jižních Čechách vykouzlí úsměv na tváři každému. V malé vesničce Kvildě projíždějí cyklisté na svých nově vytažených kolech, radostně cinkají zvonkem jako pozdrav na všechny kolem, a když náhle dostanou chuť na něco sladkého, zalezou do cukrárny. Po výborné sladké tečce pokračují v cestě a najíždí na lesní pěšinu. Les šumí a pod koly jim praskají suché šišky.

Med a včelaři na Šumavě

Med je jednou ze zdravých přírodních pochutin, kterou si můžeme osladit život. Funguje jako vhodná alternativa cukru a má široké využití. Lze ho přidat do buchet, koláčů a dalších moučníků. Neobešel by se bez něj tradiční medovník. A v chladném zimním období se vyloženě hodí přidat ho do lahodného čaje. Nejenže nám bude čaj oslazený medem chutnat, ale rovněž tím uděláme něco pro své zdraví a imunitu.

Na kole Šumavou – hrady, zámky, zříceniny

Proč má Šumava tolik hradů a zřícenin? Odpověď je nabíledni. Ochrana hranic a území před nepřáteli. Husité, Zlatá stezka, Třicetiletá válka, monarchie. Kopcovitá krajina, řeky, lesy jako stvořené pro strážní věže, vodní příkopy, mohutná opevnění.

Náhony a kanály Šumavy

Celá oblast Šumavy je místem mnoha různorodých řek, říček, potoků i pramenů. Hydrologicky spadá většina těchto toků pod úmoří Severního moře (zejména řeky Vltava a Otava). Menší část spadá do úmoří Černého moře (jedná se zejména o pohraničí).

Nejvyhlášenější restaurace na Šumavě

Kromě krásné přírody a spousty pozoruhodných památek Šumavanabízí mnoho dalších míst, která stojí za návštěvu. Mezi ně se řadí i místní restauraces osobitým architektonickým pojetím, dlouhou historií… a samozřejmě též chutnými jídly a specialitami.

Nejznámější technické památky na Šumavě

Dovolená na Šumavě nabízí nejen krásné scenérie, úchvatná přírodní díla, srdečné lidi a místní speciality, ale i historické památky, které jsou dílem člověka. Tyto stavby vždy lákaly pozornost. Jsou neoddělitelnou součástí kulturního bohatství. Dávají jedinečnou možnost nakouknout do historie technického vývoje.

Obojživelníci na Šumavě

Obojživelníci patří mezi živočichy, kteří jsou civilizačními vlivy snad nejvíce postiženi. Vyhovující podmínky pro rozmnožování i přežití nacházejí na Šumavě podél toku Mladíkovského potoka. Obojživelníky Šumavy prezentuje silně ohrožený mlok skvrnitý, který se vyskytuje v západní části. Dále je to čolek horský žijící i ve vrcholových partiích.