Šumava je součástí čtveřice českých národních parků a vzhledem ke zvláštním podmínkám i ochraně zde můžete vidět to, co se vám jinde ve volné přírodě jen tak nepodaří. Chcete-li tedy zažít trochu divočiny, aniž byste se vydali za hranice naší vlasti, neváhejte a navštivte Šumavu, rozhodně má co nabídnout.
Kromě vcelku „obvyklých“ divokých zvířat, jakými jsou například srnky, divoká prasata a lišky, zde můžete narazit i na druhy, o kterých se vám doma ani nesnilo.
Vydra říční
Chcete-li spatřit na vlastní oči vydru v jejím přirozeném prostředí, na Šumavě se vám to s největší pravděpodobností podaří. Vydat byste se měli především k Turnerově chatě či rovnou k řece jménem Vydra. Místní toky se totiž mohou pyšnit tím, že jsou nejčastější lokalitou jejich výskytu. Nicméně vyder na Šumavě ubývá. Zatímco v minulosti dal tento druh, hojností svého výskytu, název řadě geografických celků, dnes je považován za jeden z ohrožených druhů.
Sokol stěhovavý
Hovoříme-li o ohrožených druzích, měli bychom zmínit také sokola stěhovavého. Ačkoliv se do poloviny 20. století jednalo o poměrně rozšířeného dravce, o deset let později začalo docházet vinou chemických přípravků k masivnímu úhynu. Počet sokolů na našem území začal opět narůstat až ke konci minulého století. Právě Šumava byla nejspíše jednou z prvních oblastí, kde se sokol začal opět ve větším množství objevovat.
Rys ostrovid
Na Šumavě můžete spatřit i naši jedinou volně žijící kočkovitou šelmu. Nebylo tomu tak ale vždy, rys zde byl v 19. století zcela vyhuben. K poslednímu zástřelu došlo roku 1835 v oblasti kolem Tábora. V 80. letech 20. století byla ale situace napravena a rys se tak vrátil do šumavské přírody zpět. Návštěvníky ale příliš nepotěší to, že ho ve volné přírodě spatří jen výjimečně. Rys si totiž od turistických tras a rušných lokalit drží odstup, a tak ho spatříte nanejvýš v Návštěvnickém centru Kvilda.
Vlk obecný
Až donedávna bylo prakticky nemožné potkat na Šumavě vlka. V 19. století byl totiž z šumavských končin naprosto vyhlazen a návštěvníci za ním tedy až do nedávné doby museli do Návštěvnického centra Srní. Od dubna tohoto roku se ale začínají množit zprávy o tom, že se vlk na Šumavu vrátil. Uvidíme, jak se situace vyvine, nicméně turisté se rozhodně nemají čeho obávat. Stejně jako rysi si i vlci drží odstup od turistických tras.
Bobr evropský
Bobr evropský se vrátil na Šumavu po dlouhé nepřítomnosti. Tento fascinující hlodavec nyní obnovuje své domovy v řekách a potocích národního parku, nejen v odlehlých čsátech hraničních toků, ale čas od času dokonce v centrech obcí, např. Kvildy. Bobři staví složité hráze a vytvářejí nové vodní biotopy, které prospívají mnoha dalším druhům. Pod hladinou vody se odehrává pozoruhodný život bobrů. Jejich podvodní chodby a nory slouží jako úkryt před predátory a zimním chladem. Bobři tráví většinu času ve vodě, kde se obratně pohybují pomocí plovacích blan a silného ocasu. Jejich práce na stavbě hrází je úchvatná, v okolí jejich staveb uvidíte desítky pokácených stromů a stromků, které dokážou odtáhnout desítky metrů k vodě a zbydou po nich jen okousané pařízky.
Pokud se ubytujete u nás na Kvildě, určitě se nezapomeňte zeptat, kam se na bobry jít podívat!
Vyhubené druhy
Když se řekne Šumava, mnohým se jako první vybaví medvědi. Tato asociace ale již není zcela správná. Medvědi totiž obývali Šumavu pouze do roku 1856, kdy byl zastřelen jejich poslední místní zástupce. Stejně tak byla zhruba v 18. a 19. století vyhubena kočka divoká. Čas od času se sice objeví zpráva, že se objevila na území Šumavy, jedná se pouze o migrující jedince. Podobně zde docházelo i k úhynu losů a zubrů, nicméně ti jsou dnes znovu součástí šumavské přírody.
Průvodci divočinou
Pokud si přeci jen na divokou šumavskou přírodu sami netroufáte nebo se naopak chcete obrátit na profesionála, Šumava již dalším rokem nabízí službu tzv. průvodců divočinou. Naskytne se vám tak jedinečná příležitost, podívat se na místa s volně žijícími rysy, tetřevy a dalšími živočichy. V roce 2018 měli zájemci na výběr ze dvou tras, přičemž cena obou byla příjemných 450 Kč.
