Rašeliniště jsou neodmyslitelnou součástí šumavské krajiny. Tvoří specifické ekosystémy životně důležité pro nejrůznější vzácné druhy rostlin a živočichů. Navíc představují rozdílný prvek v jinak zalesněné krajině a dodávají Šumavě jedinečnou pestrost.
Co to jsou slatě?
Pojem rašeliniště jistě zná každý, ale co to jsou slatě? Jde o speciální název pro rašeliniště nacházející se v centrální části Šumavy. Vznik těchto oblastí je spojen s dostatečným množstvím vody z okolních potoků, převážně rovnějším terénem a celkově vlhkým podnebím. Existují dva druhy rašelinišť neboli slatí. Náhorní vrchoviště na pláních a údolní rašeliniště v povodí řeky Vltavy.
Jezerní slať
Jezerní slať patří do kategorie náhorních vrchovišť na pláních. Rozkládá se mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Během návštěvy uvidíte typickou flóru se zástupci, jako jsou vlochyně bahenní, suchopýr, klikva, zakrslé druhy borovic a zajímavé masožravé rostliny rosnatky. Pohybovat se budete po vyvýšených chodnících a z rozhledny se můžete pokochat pohledem na větší část tohoto jedinečného ekosystému. V blízkosti je také parkoviště. Při ubytování na Kvildě to máte kousek cesty příjemnou procházkou po turistické stezce.
Chalupská slať
Chalupská slať je speciální tím, že jde o přechod mezi údolním a náhorním typem rašeliniště. Nachází se poblíž Borové Lady a podobně jako ostatní rašeliniště patří do I. zóny Národní park Šumava. Okraje oblasti byly v minulosti poznamenány těžbou, nyní se vegetace regeneruje. Místní jedinečnou flóru, a s trochou štěstí i zástupce fauny, si užijete při procházce na chodníčku s doplňkem v podobě naučné stezky. Právě složení vegetace i fauny je specifické kvůli kombinaci obou typů rašelinišť.
Tříjezerní slať
Tříjezerní slať dostala své jméno podle třech malých jezírek. Leží mezi Modravou a Javoří Pilou. Místní krajinu si užijete při procházce po chodníčku. Nechybí ani naučná stezka, na které se dozvíte informace o vzniku a vývoji místního rašeliniště. Jde o typické a na pohled krásné rašeliniště s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.
Cikánská slať
Poblíž Modravy nalezneme území nazývané jako Cikánské slatě. Oblast je hodně poznamenaná činností člověka, protože v minulosti byly snahy o odvodnění a vytvoření klasického lesa. Dnes můžeme pozorovat, jak probíhá záchrana této cenné lokality, kdy je cílem udržení a podpora ekosystému rašeliniště. Klíčové je hlavně udržení podzemní vody. Při putování místní krajinou tak člověka často napadnou myšlenky, jak by příroda vypadala bez lidských zásahů. Pokud Cikánské slatě navštívíte znovu za několik let, snad spatříte zregenerovaný ekosystém, který se vrátil do své původní podoby.
Modravské slatě
Komplex rašelinišť označovaný jako Modravské slatě tvoří největší plochu podobného ekosystému na Šumavě. Jde o cenné lokality, které jsou veřejnosti běžně nepřístupné. Výjimku tvoří pouze prohlídky ve vybrané dny v doprovodu průvodce.
Malý Polec
Přírodní památka Malý Polec je příkladem náhorního vrchoviště poblíž vrcholu Churáňov. Všimnout si můžeme pozůstatků po těžbě v minulém století. Oblast je navíc ohrožená kvůli blízkému rekreačnímu středisku. K lokalitě se dostanete po turistické trase přes Zlatou studnu ze Zadova nebo z Horské Kvildy.
Další veřejnosti nepřístupné slatě
Šumava je protkaná slatěmi nejrůznějších velikostí, jejichž hlavní výskyt je zejména v I. zóně národního parku. Jde o chráněné oblasti Mlynářská slať, Rokytská slať, Mezilesní slať a Buková slať, kterou je možné zahlédnout z okolo vedoucí cyklostezky. Jde o natolik cenná a zajímavá území, že jsou součástí nejpřísněji chráněných oblastí, kde bohužel nejsou vybudované chodníčky ani cesty. Někdy je totiž potřeba ponechat přírodě její tajemství a nechat krajinu a místní živočichy v klidu.