fbpx
777 55 66 82  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Vesnice a městečka

a další místa kde žijí či žili lidé

Šumava se rozkládá na území čtyř okresů jihočeského a plzeňského kraje. Jedná se o okresy Klatovy, Domažlice, Český Krumlov a Prachatice.

Právě tato čtyři města spolu s Vimperkem tvoří tradičních pět „bran Šumavy“. Kromě nich tvoří Šumavu mnoho dalších krásných měst, městeček a zajímavých obcí. Mezi ty nejznámější a turisticky i historicky nejatraktivnější patří tato:

Bělá nad Radbuzou – První písemná zmínka o tomto městě pochází z Kosmovy kroniky, v níž zmínka, že v roce 1121 byl v blízkosti města Bělé postaven hrad Přimda. Odjakživa zde bylo centrum sklářství – přímo ve městě či v jeho okolí se nacházelo deset skláren. Některé z nich přetrvaly až do 20. století. Kněžna Paulina Klementina Metternichová, významná vídeňská a pařížská aristokratka, nechala v letech 1723 až 1725 po vzoru pražského Karlova mostu v Bělé postavit barokní most přes řeku Radbuzu, na kterém je šest soch svatých a který se skládá z osmi oblouků. Jméno Bělá pravděpodobně získalo město po Bílém potoku neboli Radbuze, která jím protéká.

Kašperské Hory – Toto město umístěné v nadmořské výšce 730 metrů je nejvýše položeným gotickým městem v Čechách. První zmínka pochází již ze 13. století, kdy se o něm mluví jako o německém Reichensteinu. Jan Lucemburský ho povýšil na horní město a osvobodil jej od cla i mýta za vojenskou pomoc a rovněž mu udělil znak a pečeť. V 15. století zde fungovalo až čtyřicet dolů, ve kterých se těžilo zlato. V letech 1356 až 1366 zde nechal Karel IV. postavit obchodní stezku vedoucí do Pasova a v blízkosti města vystavěl královský hrad nazvaný taktéž Kašperk neboli Karlsberg, který měl sloužit k ochraně této Zlaté stezky. S městem se pojí i jméno Karla Klostermanna, v jehož povídkách se Kašperské Hory četně vyskytují.

Nalžovské Hory – Město vzniklo v roce 1952 spojení dvou obcí - Stříbrných Hor a Nalžov. První písemná zmínka pochází z roku 1379 a je spojena s místní těžbou kovů, zejména olova, cínu a stříbra. Na místě původního dřevěného kostela ze 16. století byl postaven dodnes zachovaný kostel svaté Kateřiny pocházející z let 1721 až 1723. V letech 1618 až 1620 byl ve městě postaven Švihovskými z Rýzmberka renesanční zámek.

Horažďovice – Město ležící na řece Otavě je odedávna spjato s nedalekým hradem Práchní, který byl ve 12. století správním místem Prácheňského kraje zahrnujícího dnešní Horažďovicko, Vimpersko, Sušicko, Strakonicko a Kašperskohorsko. V roce 1292 král Václav II. povyšuje Horažďovice na město. Bavorové ze Strakonic se v následujících letech zasadili o vybudování opevnění města. Novým majitelem města se v roce 1478 stává Půta Švihovský z Rýzmburka, který se zasazuje o rozvoj okolních hradů Rabí, Velhartice a Švihov. V době třicetileté války jsou Horažďovice zničeny požárem a pleněny švédskými vojsky. Rod Rummerskirchů zde v 19. století započal s umělým chovem perlorodek, který podporoval i císař František I. Dnes v Horažďovicích najdeme barokní zámek, který vznikl na místě původní gotické tvrze.

Kolinec – V okolí řeky Ostružné, v Kolinci často zvané Pstružné, vznikaly v 6. století slovanské osady, ze kterých později vzniklo město. V roce 1180 byl dostavěn kolinecký kostel. Kolinecko spolu s částí Sušicka dříve patřilo rodu pánů z Bogenu. Přemysl Otakar II. však nechal toto území v roce 1257 připojit k českému státu. Městečko bylo odjakživa majetkem českých královen, což dokazuje i stříbrná jednoocasá lvice bez koruny, která je dodnes v erbu města. V roce 1506 je město odevzdáno Zdeňku Lvovi z Rožmitálu, který byl vysokým královským úředníkem. Pro město získává dolovací právo na zlato. V 17. století po bitvě na Bílé hoře dochází k násilnému pokatoličtění místního obyvatelstva, později město plení Švédové. V roce 1838 město i zámek kupuje hrabě Ludvík Taafe z Irska, který v zámecké zahradě buduje krásný empírový park.

Nýrsko – Své jméno město dostává ze slova nyra, což znamená nora, doupě nebo brloh. První písemná zmínka o městu pochází z roku 1327 a to ve Zlatokorunském listáři, kde je uchována zástavní smlouva mezi českým králem Janem Lucemburským a jeho věřitelem Petrem z Rožmberka. V této smlouvě je zmínka o vybírání mýtného v Nýrsku. Ve 13. století zde vznikl opevněný farní kostel svatého Tomáše. 22. září 1467 za vlády Jiřího z Poděbrad umírá v mokřinách u Nýrska vojsko německých křižáků, které zde poráží Racek z Janovic na Pajreku. V roce 1895 se do Nýrska z Vídně stěhuje optická továrna W. Eckstein a spol.

Strakonice – první písemná zmínka o Strakonicích z roku 1243 pojednává o manželce Bavora I. Bolemile, která daruje ves v okolí Strakonic řádu johanitů. Tento řád zde měl ve 14. století hned druhou nejpočetnější komendu po Praze. Město v té době prosperovalo a bylo stále v majetku Bavorů. V husitské době rod Bavorů vymírá a město přechází pod správu johanitů. Jindřich z Hradce od nich následně kupuje strakonický hrad. Roku 1619 Mansfeldovo vojsko pustoší město i hrad, následně i toto město drancují Švédové. 19. století dělá ze Strakonic fézovou velmou – bují zde průmyslová textilní výroba pokrývek hlavy, tzv. féz. Téměř sedm set let spravují město maltézští rytíři, kteří budují špitály a až do doby 1. světové války poskytují pomoc raněným vojákům.

Sušice – Nejstarší historie Sušic se vztahuje k jeho poloze na řece Otavě, kdy roku 1345 uděluje Jan Lucemburský Sušici právo na místní rýžoviště zlata. Později Sušicko spadá dočasně pod vliv Bavorska a to zejména rodu Bogenů. Král Přemysl Otakar II. pak Sušice připojuje k českému státu a povyšuje je na město. Roku 1395 obléhá město Jindřich z Rožmberka, ale Sušice zůstávají věrni králi a nepřipojují se k panské jednotě. V době reformace se Sušice stávají mocnou oporou husitům. Sušičtí se účastní prakticky všech bitev vedených Janem Žižkou z Trocnova. Ve městě se nachází mnoho architektonicky cenných staveb, například barokní kostel svatého Václava, goticko-renesanční měšťanský Voprchovský dům nebo Rozacínovský dům se sgrafitovou výzdobou.

Chudenice – První zmínka o městě pochází z roku 1200, kdy je zmiňován kostel svatého Jana Křtitele v Chudenicích. Od první poloviny 13. století až do roku 1945 patřilo město rodu Černínů. Czernin byl totiž komořím českého krále Přemysla Otakara I. Roku 1592 byly Chudenice povýšeny na městys s právem erbu, pečeti a trhu. V poutním kostele svatého Wolfganga, který postavil hrabě František Josef Czernin a jehož projektantem byl architekt František Josef Kaňka, se nachází relikviář svatého Wolfganga, který pro kostel nechala zhotovit hraběnka Isabela Marie Czerninová. V Chudenicích najdeme i starý zámek, který dnes slouží jako expozice rodu Czernínů. Na konci 18. století zde byl Janem Rudolfem Černínem vystavěn malý empírový zámek sloužící jako lázeňské středisko využívající pramen z nedalekého vrchu Žďár.

Dešenice – Roku 1272 se datuje první zmínka o Dešenicích jako o osadě s tvrzí, která patřila panu Rydkéřovi. Od roku 1379 pak město s přilehlými osadami patřilo pod správu rytířů z Čachrova. V roce 1350 zde byl postaven kostel svatého Mikuláše v raně gotickém stylu. Hrabě Prokop Krakovský roku 1729 přestavěl dešenickou tvrz na zámek v barokním slohu. Ve městě se také vařilo pivo a to až do roku 1946. Dnes zde najdeme muzeum pivovarnictví.

Janovice nad Úhlavou – Roku 1290 staví významný český rod Janovských z Janovic tvrz obehnanou vodním příkopem, která se později ve 14. století stává městečkem. V 16. století získává Janovice pod dočasnou správu loupeživý rytíř Petr Suda z Řenče, který sužuje okolí svými loupeživými nájezdy. Následně je městečko dobyto vojsky měst Plzně, Klatov a Stříbra a je srovnáno se zemí. Město proslavil i Miroslav Švandrlík svými Černými barony. Profesionální jednotka české armády zde sídlila až do roku 2004. Nejvýznamnější památkou Janovic je raně gotický kostel svatého Jana Křtitele ze 13. století. Na zdech zdejšího presbytáře byly nalezeny unikátní malby z první třetiny 14. století. Tyto malby jsou součástí světového dědictví UNESCO.

Klatovy – Na staré obchodní stezce z Bavorska do Čech se nalézala původní malá ves, kterou v roce 1260 český král Přemysl Otakar II. povýšil na královské město. Město mělo pravidelný šachovnicový půdorys s velkým náměstím ve tvaru čtverce. Za Lucemburků získávají Klatovy privilegium výročního trhu, právo míle, právo popravy a právo ražby tzv. brakteátů. V polovině 17. století do města přicházejí jezuité a staví chrám, řádové koleje, katakomby a barokní lékárnu. V době národního obrození ve městě působí řada národních buditelů. Nejznámějším je klatovský rodák Matěj Václav Kramerius. Mezi dochované nejvýznačnější památky patří 81 metrů vysoká Černá věž, již zmíněný kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, barokní lékárna U Bílého jednorožce, tajemné podzemní katakomby, Bílá věž z roku 1581 a dominikánský kostel svatého Vavřince.

Rejštejn – V roce 1337 se poprvé zmiňuje obec Rejštejn, která byla součástí obce Kašperské Hory. Za svůj vznik vděčí Rejštejn především těžbě zlata. V roce 1584 povýšil Rejštejn na královské horní město císař Rudolf II. V roce 1836 byla ve městě založena Janem Eislerem světoznámá sklárna v Klášterském Mlýně. Později firmu přebírá Jan Lotz specializující se na secesní sklo značky Loetz. Město často navštěvoval i spisovatel Karel Klostermann.

Železná Ruda – V první polovině 16. století vzniká při říčce Řezná osada nacházející se na obchodní stezce z Čech do Bavorska. V okolí této osady se nachází bohaté zásoby železné rudy, odkud dostává osada jméno. V roce 1849 získává osada práva městyse a díky novému majiteli knížeti Hohenzollern-Sigmaringenovi se rozrůstá na více jak 6000 hektarů. Na konci 19. století se zde nachází tehdy nejdelší železniční tunel v Rakousku-Uhersku. Mezi nejvýznamnější památky patří barokní kostel Panny Marie Pomocné z hvězdy vybudovaný v letech 1729 – 1732, který má půdorys šesticípé hvězdy. V roce 1706 nechala hrabata Nothaftů vystavět v Železné Rudě lovecký zámeček jako své letní sídlo. V zámku se dnes nachází muzeum historických motocyklů.

Kvilda – Mezi vrchy Sokol (Antýgl), Orel, Tetřev a Stanovou horou, ve výšce 1065 metrů nad mořem se nachází obec Kvilda, původně horské městečko s 1500 obyvateli, nyní obec o přibližně 100 staveních. Ubytování Šumava se nabízí právě zde a to po celý rok. Obcí teče Kvildský (Jezerní) potok a tak v okolí naleznete mnoho slatí a mokřadů. Kvilda je významným střediskem pro letní i zimní sporty, zejmna pro běžecké lyžování. Více o Kvildě.

Velhartice – První zmínka o Velharticích pochází z roku 1318, kdy byl vystavěn hrad patřící Buškovi z Velhartic. Ten byl osobním přítelem a komořím krále Karla IV. Na tomto hradu byly v 15. století několik let uchovávány české korunovační klenoty. Zdeněk Lev z Rožmitála byl pánem Velhartic až do roku 1506. Zasadil se zejména o dolování stříbra na zdejším území. Hrabata Desfours zde v 18. století začínají vyrábět papír. Během třicetileté války dostává Velhartice do vlastnictví de Hoeff Huerta, císařský plukovník, který na hradě začíná se stavbou renesančního paláce. Dominantou města je gotický kostel Narození Panny Marie, jehož historie sahá až do roku 1330. Ve Velharticích se nachází chata herce Jana Wericha, který zde velmi často pobýval a v roce 1980 zde ztratil vědomí a v nemocnici se už neprobral. Okolo jeho chaty vede naučná stezka.

Frymburk – První dochovaná historická zmínka o městě pochází z roku 1270, kdy Vítek z Krumlova daruje kapli ve Frymburku benediktinskému probožství v Zátoni u Českého Krumlova. V roce 1379 je již Frymburk městem, který má v 16. století vlastní pivovar. Během třicetileté války je město vypleněno a spáleno. Ve městě se nachází kostel svatého Bartoloměje ze 13. století. Frymburk v mnohém inspiroval i českého velikána Járu Cimrmana.

Lipno – První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1530. Osada tehdy patřila do panství Vyššího Brodu a sloužila jako ubytování pro dřevaře pracující na plavení dřeva po Vltavě. V letech 1952 až 1959 byla v blízkosti osady postavena lipenská vodní přehrada. Vodní nádrž Lipno se stala největším vodním dílem České republiky s rozlohou 4650 hektarů a objemem 306 miliónů kubíků. Od té doby obec slouží především jako rekreační a sportovní centrum Šumavy.

Vyšší Brod – V roce 1259 daroval Vok I. z Rožmberka rozsáhlé území klášteru ve Vyšším Brodu, což potvrzuje zakládací listina klášteru cisterciáků z 1. června onoho roku. V 16. století získává město právo na užívání vlastního znaku a pečeti. V roce 1870 se stává městem. Na vyvýšeném ostrohu u Vltavy stojí vyšebrodský klášter, kde se nachází i mnohými poutníky vyhledávaný milostný obraz Vyšebrodské Madony. Nachází se zde i opulentní rokoková knihovna se 70 000 knihami. Součástí pokladu vyšebrodského chrámu je i známý Závišův kříž, jenž se svou hodnotou staví na roveň českým korunovačním klenotům. V nitru tohoto relikviáře ze 13. století je umístěn ostatek dřeva Svatého Kříže.

Volary – První písemná zmínka pochází z roku 1359, kdy je mezi měšťany z Prachatic zmíněn Ondřej z Volar. Do doby husitských válek patřily Volary vyšehradské kapitule. Rožmberkové město získávají od roku 1503, císař Rudolf II. od roku 1600 a Schwarzenberkové pak od roku 1719. V letech 1618 až 1620 se v okolí Volar často bojovalo. Město bývalo terčem útoku císařských i stavovských vojsk. Chovatelé dobytka z Tyrol a Štýrska sem v 16. století přinesly nové metody v chovaní dobytka podle alpského vzoru, což se promítlo i na architektuře městských domů tzv. alpského stylu. Dominantou města je raně barokní kostel svaté Kateřiny, o němž jsou zmínky již z konce 15. století. V roce 1871 Volary povýšil na město císař František Josef.

Prachatice – Ve druhé polovině 12. století daroval Vratislav I. vyšehradské kapitule osadu, která dnes nese jméno Staré Prachatice. Vedle ní později ve 13. století vzniká nová osada mezi pěti kopci, ze které vzniklo nynější město Prachatice. Vyšehradský probošt Jan pronajal v roce 1323 Prachaticím mýto na Zlaté stezce, která tudy procházela. Do města se bylo možné dostat buď Píseckou, nebo Pasovskou branou. Od roku 1382 se Prachatice z rozhodnutí krále Václava IV. stávají jediným městem, kde směla ostatní města nakupovat bavorskou sůl. Ve 14. století zde byl založen kostel svatého Jakuba Většího, patrona obchodníků a poutníků. Za doby Zikmunda Lucemburského se Prachatice stávají královským městem. Město bylo čilým cestovním uzlem, procházelo jím 1200 až 1300 soumarů týdně. Dodnes ve městě najdeme mnoho nádherných renesančních domů s krásnými malbami na fasádách. V Prachaticích také najdeme původní baštu Helvít, která je součástí městských hradeb, hřbitovní raně gotický kostel svatých apoštolů Petra a Pavla, ale také lázně svaté Markéty využívající léčebný účinek velmi studené vody vyvěrající na severním svahu hory Libín v místě nynější kaple patriarchy svatého Filipa Neri.

Vimperk – Historie Vimperku se váže hlavně k rodu pánů z Janovic a k roku 1260, kdy byl postaven již královský hrad Vimperk. Ten se nacházel na rušné Zlaté stezce a plnil roli ochrany obchodníků po ní cestujících. Ve 13. století získává hrad do vlastnictví Purkart z Janovic, který byl vysokým zemským úředníkem a navíc oblíbencem krále Přemysla Otakara II. Na konci 16. století získávají vládu na Vimperkem Kaplířové ze Sulevic a to na celých sto let. Díky nim byl v roce 1479 povýšen Vimperk na město. Jeden z dalších vlastníků hradu, Vilém z Rožmberka, nechal hrad přestavět na honosný zámek, v němž častokrát pobýval i Vilémům bratr Petr Vok, který zámek vlastnil v letech 1565 až 1601. Vimperk jakožto město disponoval i vářečným právem, díky čemuž se zde dodnes vyrábí pivo. V 18. a 19. století se ve Vimperku dařilo hlavně sklářskému a papírenskému průmyslu. Mezi nejhodnotnější památky města patří raně gotický kostel svatého Bartoloměje ze 13. století, městské hradby s Černou bránou nebo pozdně gotická městská zvonice z roku 1500, která je dominantou města.

Český Krumlov – Jméno Krumlov pochází z německého „Krumme Aue“, což doslova znamená „křivý luh“. Toto označení odpovídá umístění Českého Krumlova na meandrující Vltavě. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1253, kdy se o Krumlovu píše jako o Chrumbenowe. Roku 1179 se v jižních Čechách usazuje Vítek z Prčice, který od Přemyslovců dostal právo rozdělit své panství, včetně Krumlovska, na své čtyři syny. Český Krumlov za doby Vítkovců a Přemyslovců vznikal ve dvou etapách – nejprve byl vystavěn Latrán sloužící k ubytování služebnictva hradu (jméno získala část podle pověsti po údajném vyhnání loupeživé tlupy lotrů – odtud Latrán – při stavbě města) a později zbytek města postaveného na „zelené“ louce. Petr I. z Rožmberka postavil v Krumlově kostel svatého Víta a kostel svatého Jošta a povolal do města františkány, klarisky i Židy. Poslední člen rodu Rožmberků, Petr Vok, byl kvůli dluhům nucen v roce 1601 město přenechat císaři Rudolfu II. Habsburskému. Ferdinand II. Habsburský později město věnuje rodu Eggenberků jako projev vděčnosti za finanční podporu císařských vojsk ve třicetileté válce. Od roku 1992 je Český Krumlov na seznamu světového dědictví UNESCO. Dnes je jedním z turisticky nejnavštěvovanějších míst v České republice.

 

Počasí na Šumavě

Sjezdové lyžování Šumava