Vodní i větrné mlýny se na českém území objevovaly odnepaměti. Jednou z oblastí, kde byla nejvíce využívána hlavně síla vody, je Šumava. Pro nespočet malých i velkých vodních toků tu v historii vznikaly desítky míst, kde pracovalo mlýnské kolo.
Samotný život ve mlýně vyžadoval nespočet profesí a zručnosti. Samotný mlynář, což byl vlastník nebo nájemce mlýna, musel disponovat velkou silou i přirozenou autoritou. K mlynářské chase patřil tzv. prášek (učeň vypomáhající kdekoliv), tovaryš (vyučený mlynář pracující zpravidla za stravu a bydlení), mládek (vyučený mlynář s praxí), stárek (vyučený mlynář s dlouholetou praxí, který řídil chasu), otec (zpravidla samotný mlynář) a panímáma (manželka otce pečující o zázemí).
Šumavská řemesla vztahující se k mlynářství jsou až dodnes uchována na několika místech. Pravdou je, že z původních stovek mlýnů, které kdy byly na Šumavě postaveny, přežilo už jen několik desítek a ještě méně jich je stále funkčních. Šumava si v historii prošla mnoha nelehkými obdobími, ale o to silnější jsou pak tradice přeživší do dnešní doby.
Mlýn Hoslovice
Vodní mlýn Hoslovice v obci Hoslovice je považován za nejstarší zachovalý vodní mlýn na území České republiky. První písemnou zprávu obsahuje Berní rula z roku 1654. V současné době je ve správě Muzea středního Pootaví Strakonice. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Mlýn je tvořen původní mlýnicí sloučenou s obytnou částí, kde se nachází i černá kuchyně.
Rozsáhlou valbovou střechu pokrývají došky. Obvodové zdivo je kamenné. V areálu mlýna se ještě nachází kolna a chlévy se stodolou. V zadní části se rozléhá rybníček s vodním náhonem pro mlýn. Unikátní je „mlýn o jednom kole a 16 strychů pole". Poslední vlastníci, bratři Harantovi, ještě koncem 70. let 20. století osadili nový hřídel mlýnského kola a s mletím končili před Miléniem.
Muzeum středního Pootaví Strakonice pořádá během roku ve mlýně různé akce. V roce 2018 například:
Podzim pana mlynáře - řemeslná akce.
- pouštění mlýnského kola
- výtvarné dílničky pro děti
- hudební vystoupení
- pohádka pro nejmenší
- řemeslný jarmark
Domácnost paní mlynářky - tradiční akce na mlýně.
- pečení chleba v peci, spojené s ochutnávkou
- ukázky řemesel a ručních prací
- ukázky ručních prací
- výtvarné dílničky pro děti
- praní prádla na valše v neckách
- vystoupení Babského sboru z Poříčí
- zahraje místní harmonikář
U Mlynářů, Sudslavice
Mlýn se rozprostírá na levém břehu vodního toku Volyňky v Sudslavicích. Byl postaven v 17. století. V roce 1874 vyhořel a po obnově mlel až do roku 1948. V současnosti už je bez mlecího zařízení. Mlýn je dochovaný bez větších rekonstrukcí. Mlelo se v něm do roku 1948.
Vanický mlýn, Sudslavice
Na pravém břehu řeky Volyňky v Bohumilicích stojí Vanických mlýn, který je bez funkčního vodního motoru, ale má alespoň dochované mlecí zařízení a zčásti dochovaný náhon s vantrokami. Mlelo se zde do roku 1938 a přes zákaz výjimečně i v průběhu druhé světové války.
Na Volarsku se nachází pošumavská naučná stezka Sudslavický okruh. U mlýna je její začátek. V roce 2010 prošel celý naučný okruh podstatnou rekonstrukcí.
Mlýn Zlatá Koruna
V prostorách mlýna vzniká stálá expozice mlynárenství a vltavského vorařství. Současný stav expozice představuje mlýn v období po odkrytí různých zásahů a pokusů o přestavbu v předrevolučních dobách 20. století.
Klášterní obilní mlýn ve Zlaté Koruně je pamětihodnou stavbou, svou lokaci má danou zejména tokem řeky Vltavy. Sýpka byla původně umístěná v jižním křídle klášterního konventu a od 2. poloviny 17. století rozšířená o nový, samostatně stojící objekt v předklášteří. Další stavbou byla pekárna čp. 4 nad mlýnem a gotický dům čp. 5.
Mlýn Tamíř
Zděný mlýn Tamíř se nachází v Petrovicích u Sušice. Mlýn, stodola a mostek přes náhon jsou chráněnou technickou památkou. Mlýn v roce 1823 vyhořel a Jiří Luhan jej v roce 1825 opět zbudoval. Petrovice nabízejí hned 4 naučné stezky.
Mlýn Bolina
Mlýn stojí v Milíně. Poprvé se připomíná roku 1320. Je to mlýn na vrchní vodu a na jeho kolo je voda přiváděna až z Bukského rybníka. Antonín Sládek byl posledním mlynářem. Současným majitelem je rodina Srbkova z Milína.
Mýn Kotalík
Cihelný mlýn s vodním kolem zasazený v půvabné scenérii nedaleko Milína. Mlýn Kotalík byl pojmenován podle mlynáře z přelomu 19. a 20. století. K mlýnu tenkrát náleželo ještě hospodářství o rozloze asi 5 ha. Počátkem 20. století byla k pohonu mlýna nainstalována turbína. Poslední zvuk vydal mlýn v roce 1960. V současné době i na najatých pozemcích soukromě hospodaří zeť posledního mlynáře Josef Bejček.
Mlýn Nemilkov
Mlýn na šumavské říčce Ostružné na jižním okraji obce Nemilkov, nacházející se přibližně 1,5 km na západ od Velhartic.
