fbpx
777 55 66 82  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Rostliny

a houby

S bohatou a krásnou přírodou je neomylně spojena i přítomnost rostlinstva. Na Šumavě naleznete mnoho odrůd rostlin a plodů, z nichž některé se hodí i ke konzumaci. Vyplatí se však znát, které z nich to jsou a jakým způsobem je lze využít. Níže se proto podíváme na jedlé rostliny a plody, které lze nalézt na Šumavě.

Andělika lékařská (též známá jako děhel)

Andělika lékařská se již od dob středověku řadí mezi významné léčivé byliny. Zralá semena se zpracují do formy koření a přidávají se do polévek, sirupů a omáček. Milovníci dortů jistě rádi uslyší, že mladé lodyhy anděliky lékařské jde použít jako chutnou ozdobu dortů – stačí je nakrájet na kolečka a nasytit horkým cukrovým sirupem. Komu by dorty nevoněly, nechť vsadí na klasický čaj, který může pomoct zejména při problémech s trávením, při nadýmání, nechutenství a zahlenění dýchacích cest. Čaj uvaříte tak, že do jedné sklenice studené vody přidáte půl čajové lžičky řezaného kořene. Uvařte a nechte pár minut vyluhovat. Pro lepší účinky pijte jeden až dva šálky denně.

Bez černý

Bez černý má mnoho praktických využití. Čerstvé plody není vhodné konzumovat, zato z květů se dá připravit bezová šťáva. Když se vylisuje šťáva z bezinek, lze ji použít jako potravinářské barvivo. Bezinky se také dají využít k výrobě sirupů, marmelád, likérů i vína. Bez obsahuje spoustu léčivých látek, a šťáva z plodů pomáhá například při léčení migrén. Odvar ze sušených květů oproti tomu snižuje horečku a napomáhá zmírnit kašel. Velmi oblíbený je bezový čaj z květů, který funguje jako lék proti zažívacím potížím, nevolnosti a problémům se žlučníkem.

Bez hroznatý

Semena bezu hroznatého jsou mírně jedovatá, proto se nehodí ke konzumaci v přírodě. Po pečlivém převaření a odstranění semen je však možné použít plody bezu hroznatého k výrobě marmelády. Stejně jako z bezu černého jde i z bezu hroznatého připravit čaj, a to spařením celých plodenství červených bezinek. Z červených bezinek je rovněž možné získat olej na pečení.

Devětsil lékařský

Z devětsilu lékařského se na jaře sbírá oddenek, který se následně suší při čtyřiceti stupních Celsia. Z této léčivé rostliny se vaří čaj z listů nebo je možné uvařit prášek ze sušených oddenků ve víně s medem. Devětsil pomáhá při nemocích dýchacích cest, křečích žaludku, pomáhá utišit kašel, zmírňuje astma, působí proti zácpě a má mnoho dalších pozitivních účinků na lidské zdraví.

Jalovec obecný

Plody jalovce jsou na samostatnou konzumaci příliš hořké. Prodávají se však jako sušené koření používané k dochucení masa (nejčastěji zvěřiny, to kvůli výrazné chuti plodů, která se výborně doplňuje s rovněž výraznější chutí zvěřiny), nádivek a omáček. Větvičky jalovce se oproti tomu používají k dochucení ginu.

Mateřídouška

Proslulý mateřídouškový čaj jistě netřeba zdlouhavě představovat. Čaj pomáhá při onemocnění horních cest dýchacích, jako je kašel, zánět průdušek či chřipka, a při poruchách zažívání vyznačujících se plynatostí. Mateřídouška je velmi oblíbená kvůli svým uklidňujícím účinkům, a čaj z ní přispívá k příjemnému spánku, ulevuje bolestem hlavy, zmírňuje závratě a nervové slabosti. Pro své uklidňující účinky se z mateřídoušky nejenom vyrábí čaj, ale rovněž se přidává jako výplň do polštářů, které je možné zakoupit v obchodech i na internetu.

Plicník lékařský

Jak již samotný název napovídá, plicník lékařský je bylina, která se využívá při léčbě plicních nemocí. Odvar z plicníku má mnoho pozitivních účinků: léčí záněty průdušek, zvyšuje krevní srážlivost a hojí sliznice dýchacích cest i trávícího ústrojí. Mladé listy plicníku je rovněž možné používat jako přísadu do jarních salátů či přidávat do polévek.

Prvosenka jarní

Prvosenka jarní se tradičně využívá k přípravě čajů a nálevů. Pomáhá při onemocnění horních a dolních cest dýchacích. Čaj z prvosenky má mírně sedativní účinky a lze ho použít proti bolestem hlavy a nespavosti. Používá se rovněž v džemech, sirupech, salátech, víně a v nálevech pro kyselé okurky. V minulosti se květy a listy též přidávaly do salátů, či se z květů vyrábělo prvosenkové víno, medovina a ocet. Dejte si ale pozor! Pokud se rozhodnete prvosenku zužitkovat, měli byste si zapamatovat, že sběr prvosenky jarní není ve volné přírodě dovolen. Je možné sbírat pouze prvosenky vypěstované ve vaší vlastní zahrádce.

Kategorií samou pro sebe jsou pak různé druhy ovoce, které roste na Šumavě. Pojďte je s námi hledat a pak si vyrobte ty Recepty z toho co na Šumavě najdete.

Brusnice brusinka

Roste na vhkých a slunných místech, často ve skupinkách, v borůvčí či vysoké trávě. Barvou listů se snadno odliší od borůvčí, červená barva plodů již z dálky přitáhne Váš pohled. Dá se zbírat v závislosti na poloze od září prvních mrazíků. Pokud narazíte na málo zralé brusinky, které jsou narůžovělé či z jedné strany bílé, tak je tam ještě několik týdnů nechte a vraťte se pro ně později.

Brusnice borůvka

 

Jeřabina

 

Houby

Samostatnou skupinu plodů, které lze nalézt na Šumavě, představují houby. Na Šumavě díky vlhkému klimatu a stinným lesům roste velké množství nejrůznějších druhů hub. Řadí se mezi ně například různé hříbovité houby, holubinky a klouzky. V příznivých letech je Šumava vyhlášená doslova sklizní nehledanějších hub, pravých hřibů. Těm se věnujeme v samostatném článku Houby a houbaření na Šumavě

Kdo chce pečovat o své zdraví či se rád dozvídá víc informací o zázračných účincích rostlin a bylin, si na Šumavě díky její bohaté flóře jistě přijde na své. A zde najdete článek šumavské Léčivé rostliny.