Lidé na Šumavě, odjakživa chudí, žili prostým životem v drsných horských podmínkách. Zima trvala dlouho a léto bylo krátké. A tak není divu, že se snažili využít všech darů, které jim příroda poskytovala. A co si tedy můžeme na Šumavě natrhat?
Nejlepší recepty ze šumavských jedlých plodin
Borůvkový koláč připravený od oka
- V míse promícháme cukr, vejce, jogurt do jednolité hmoty. Ve vodní lázni rozehřejeme máslo a přidáme ho k ostatním surovinám. Pokud použijeme olej, přidáme ho rovnou.
- Zamícháme, aby se suroviny promíchaly a přidáme mouku s práškem do pečiva.
- Vytvoříme tak akorát ne úplně tuhé, ne úplně tekuté těsto, které dáme do vymazané a moukou vysypané kulaté koláčové formy a povrch bohatě zasypeme borůvkami.
- Nakonec dostanou borůvky čepici z drobenky.
- Pečeme klasicky v předehřáté troubě cca 20 minut.
Tvarohové borůvkové knedlíky se žahourem.
- Jeden tvaroh promícháme s jedním vajíčkem, přidáme špetku soli a přimícháme dětskou krupičku tak, aby vzniklo ne úplně tuhé těsto, jinak by knedle byly gumové.
- Z těsta tvarujeme malé kulaté knedlíčky, které házíme do vroucí vody a vyndáme je v okamžiku, kdy vyplavou na hladinu.
- Do rendlíku dáme čerstvé nebo mražené borůvky, přidáme cukr, podlijeme troškou vody a vaříme, až borůvky pustí šťávu. Nakonec přidáme sladkou smetanu.
- Knedlíky naservírujeme na talíř, zasypeme struhaným tvarohem s cukrem a skořicí a zalijeme žahourem.
Borůvková povidla
- Borůvky večer u televize přebereme, vsypeme do širokého hrnce a vaříme na mírném ohni, dokud borůvky nepustí šťávu a trochu se nerozvaří.
- Tím máme pro dnešek hotovo, jen ještě necháme borůvky v hrnci vychladnout a strčíme je i s hrncem do druhého dne do ledničky.
- Dobře se vyspíme a druhý den vsypeme do hrnce s rozvařenými borůvkami cukr. Vaříme na mírném ohni do zhoustnutí.
- Čisté sklenice plníme povidly, pevně je uzavřeme a obrátíme dnem vzhůru.
- Po vychladnutí sklenic máme hotovo a můžeme do lesa pro další borůvky.
Borůvky s cukrem
Borůvkový kečup
Maso na brusinkách
- Na olivovém oleji osmažíme cibuli nakrájenou na kroužky a česnek na plátky.
- Přidáme k ní maso pokrájené na větší kusy. Maso opečeme, osolíme a bohatě zasypeme kmínem. Podlijeme vodou, pokud máme můžeme maso podlít vývarem nebo i červeným vínem. K masu do hrnce vhodíme snítku rozmarýnu a dusíme. Ke konci vaření vmícháme do omáčky brusinkovou zavařeninu a ( nebo ) sušené brusinky.
- podáváme s pečenými bramborami nebo bramborovou kaší, může být i bramborový knedlík.
Cibuláda s brusinkami, jablky a šalvějí
- Cibuli podusíme na oleji, aby zezlátla a zkaramelizovala.
- Přidáme brusinky a ostatní přísady vaříme a mícháme dokud jablka nezměknou, cukr se nerozpustí a zavařenina nezhoustne a nedostane sirupovitou konzistenci.
Domácí játrová paštika s brusinkami a brandy
- Játra důkladně očistěte a pokrájejte na menší kousky.
- Ve velké hluboké pánvi rozehřejte lžíci másla a osmahněte na něm šalotku dozlatova.
- Přidejte česnek, tymián a v pánvi minutu opékejte.
- Pak vyndejte tymián, přidejte očištěná játra a opečte je dohněda; játra nesmějí být syrová, ale zároveň je žádoucí, aby uvnitř zůstala lehce růžová.
- Těsně před koncem restování k játrům přilijte brandy a nechte ji jen částečně odpařit.
- Játra přesuňte do kuchyňského robotu a rozmixujte dohladka.
- Přidejte zbývající pokrájené máslo (můžete si ho i předem rozpustit), smetanu a dochuťte solí a pepřem.
- Znovu vše důkladně promixujte.
- Do hotové paštiky zamíchejte brusinky, rozdělte ji do šesti malých misek nebo dejte do jedné velké a povrch uhlaďte.
- V kastrůlku rozpusťte máslo na zalití paštiky, nechte ho vychladnout a přelijte jím vršek každé paštiky.
- Ozdobte kuličkami růžového pepře a tymiánem a nechte paštiky v lednici zatuhnout.
Brusinkový džem
- ½ kg brusinek (i mražených) opláchněte a osušte.
- V nekovové misce smíchejte s 200 g krupicového cukru a šťávou z 1 citronu. Nechte stát přes noc, 1–2× promíchejte.
- Malé kyselé jablko očistěte, nastrouhejte a s nastrouhanou kůrou z 1 biocitronu (nebo 1–2 lžičkami sušené) vložte do hrnce.
- Přidejte šťávu, kterou pustily brusinky, 2 hrsti plodů a 125 ml vody. Půl hodiny zvolna vařte, až směs zhoustne.
Brusinkový likér
Do uzavíratelné sklenice dejte:
kůru a šťávu z 1 biopomeranče, 300 g velkých zlatých rozinek,
200 g třtinového cukru (světlý muscovado),
1 lžičku koření mixed spice ( Smíchejte 1 lžíci mletého nového koření, 1 lžíci mleté skořice, 1 lžíci strouhaného muškátového oříšku, 2 lžičky muškátového květu, 1 lžičku mletého hřebíčku, 1 lžičku mletého koriandru a 1 lžičku mletého zázvoru ),
150 g sušených nasekaných brusinek a 350 ml vodky.
- Dobře uzavřete a pořádně protřepejte, aby se cukr rozpustil.
- Nechte 2 týdny louhovat a pak přeceďte do lahve. Podává se vychlazené. Vydrží nejméně 1 měsíc.
Bezový sirup s medem
5 cm kousek čerstvého zázvoru, 2 biopomeranče, 2 litry vody a 250 g medu.
- Bez omyjeme, vsypeme do hrnce spolu se skořicí, hřebíčkem, kardamonem. Zázvor oloupeme a nastrouháme, pomeranče omyjeme, oloupeme a kůru také okrájíme do hrnce.
- Zalijeme vodou a půl hodiny vaříme.
- Propasírujeme a do kořeněné šťávy z bezinek vymačkáme šťávu z pomerančů.
- Podle chuti dosladíme medem a uložíme do lednice.
Dětské šampaňské z květů bezu
Pět hrstí květů z bezu zalijeme 5 litry vody, přidáme nakrájené plátky ze dvou biocitrónů a 1 kg krupicového cukru.
- Necháme 5 dní odstát na teplém místě.
- Scedíme do kvasné nádoby, uzavřeme kvasnou zátkou a necháme 6 týdnů kvasit.
- Slijeme do lahví a necháme odležet.
- Lehké šumivé víno má muškátovou chuť.
Bezinkový likér
- Vylisovanou bezovou šťávu nalijeme do většího hrnce a přivedeme k varu.
- Do hrnce vsypeme cukr krystal, promícháme a vaříme 15 minut.
- Šťávu slijeme do demižonu, přilijeme rum, šťávu z jednoho citrónu, lžičku skořice a vanilkový cukr.
- Pomícháme a uchováváme v chladu, kde likér necháme alespoň 6 týdnů uležet.
Jeřabinka
- Jeřabiny zbavíme stopek, omyjeme je a necháme uschnout na utěrce.
- Podrtíme je, přesuneme je do láhve a zalijeme je vodkou
- Přidám e skořici a kardamon a necháme stát alespoň měsíc na teplém slunném místě.
- Cukr rozpustíme ve vodě, necháme přejít varem a zchladnout.
- Jeřabinový macerát scedéme přes plátýnko a dolijeme cukerným roztokem.
- Uchováváme v chladu.
Jeřabinová zavařenina
- Jeřabiny zbavíme šťopky a omyjeme.
- Vhodíme je do hrnce, podlijeme trochou vody a povaříme doměkka.
- Část rozvařených jeřabin odložíme, zbylé propasírujeme a promícháme s rozvařenými jeřabinami a cukrem.
- Vaříme, až se cukr rozpustí.
- Zakápneme citr’énovou šťávou a horké plníme do čistých, suchých sklenic.
- Pro delší skladování je sterilujeme.
Jeřabinový čaj s businkami
- Vše kromě lístků brusinek povaříme 10 minut a necháme dalších 15 minut louhovat.
- Na louhování přidáme i lístky brusinek.
- Slijeme a podáváme.
Další jedlé plody, které na Šumavě můžete najít
Andělika lékařská (též známá jako děhel)
Andělika lékařská se již od dob středověku řadí mezi významné léčivé byliny. Zralá semena se zpracují do formy koření a přidávají se do polévek, sirupů a omáček. Milovníci dortů jistě rádi uslyší, že mladé lodyhy anděliky lékařské jde použít jako chutnou ozdobu dortů – stačí je nakrájet na kolečka a nasytit horkým cukrovým sirupem. Komu by dorty nevoněly, nechť vsadí na klasický čaj, který může pomoct zejména při problémech s trávením, při nadýmání, nechutenství a zahlenění dýchacích cest. Čaj uvaříte tak, že do jedné sklenice studené vody přidáte půl čajové lžičky řezaného kořene. Uvařte a nechte pár minut vyluhovat. Pro lepší účinky pijte jeden až dva šálky denně.
Bez černý
Bez černý má mnoho praktických využití. Čerstvé plody není vhodné konzumovat, zato z květů se dá připravit bezová šťáva. Když se vylisuje šťáva z bezinek, lze ji použít jako potravinářské barvivo. Bezinky se také dají využít k výrobě sirupů, marmelád, likérů i vína. Bez obsahuje spoustu léčivých látek a šťáva z plodů pomáhá například při léčení migrén. Odvar ze sušených květů oproti tomu snižuje horečku a napomáhá zmírnit kašel. Velmi oblíbený je bezový čaj z květů, který funguje jako lék proti zažívacím potížím, nevolnosti a problémům se žlučníkem.
Bez hroznatý
Semena bezu hroznatého jsou mírně jedovatá, proto se nehodí ke konzumaci v přírodě. Po pečlivém převaření a odstranění semen je však možné použít plody bezu hroznatého k výrobě marmelády. Stejně jako z bezu černého jde i z bezu hroznatého připravit čaj, a to spařením celých plodenství červených bezinek. Z červených bezinek je rovněž možné získat olej na pečení.
Devětsil lékařský
Z devětsilu lékařského se na jaře sbírá oddenek, který se následně suší při čtyřiceti stupních Celsia. Z této léčivé rostliny se vaří čaj z listů nebo je možné uvařit prášek ze sušených oddenků ve víně s medem. Devětsil pomáhá při nemocích dýchacích cest, křečích žaludku, pomáhá utišit kašel, zmírňuje astma, působí proti zácpě a má mnoho dalších pozitivních účinků na lidské zdraví.
Jalovec obecný
Plody jalovce jsou na samostatnou konzumaci příliš hořké. Prodávají se však jako sušené koření používané k dochucení masa (nejčastěji zvěřiny, to kvůli výrazné chuti plodů, která se výborně doplňuje s rovněž výraznější chutí zvěřiny), nádivek a omáček. Větvičky jalovce se oproti tomu používají k dochucení ginu.
Mateřídouška
Proslulý mateřídouškový čaj jistě netřeba zdlouhavě představovat. Čaj pomáhá při onemocnění horních cest dýchacích, jako je kašel, zánět průdušek či chřipka a při poruchách zažívání vyznačujících se plynatostí. Mateřídouška je velmi oblíbená kvůli svým uklidňujícím účinkům a čaj z ní přispívá k příjemnému spánku, ulevuje bolestem hlavy, zmírňuje závratě a nervové slabosti. Pro své uklidňující účinky se z mateřídoušky nejenom vyrábí čaj, ale rovněž se přidává jako výplň do polštářů, které je možné zakoupit v obchodech i na internetu.
Prvosenka jarní
Prvosenka jarní se tradičně využívá k přípravě čajů a nálevů. Pomáhá při onemocnění horních a dolních cest dýchacích. Čaj z prvosenky má mírně sedativní účinky a lze ho použít proti bolestem hlavy a nespavosti. Používá se rovněž v džemech, sirupech, salátech, víně a v nálevech pro kyselé okurky. V minulosti se květy a listy též přidávaly do salátů či se z květů vyrábělo prvosenkové víno, medovina a ocet. Dejte si ale pozor! Pokud se rozhodnete prvosenku zužitkovat, měli byste si zapamatovat, že sběr prvosenky jarní není ve volné přírodě dovolen. Je možné sbírat pouze prvosenky vypěstované ve vaší vlastní zahrádce.
Houby
Samostatnou skupinu plodů, které lze nalézt na Šumavě, představují houby. Na Šumavě díky vlhkému klimatu a stinným lesům roste velké množství nejrůznějších druhů hub. Řadí se mezi ně například různé hřibovité houby, holubinky a klouzky. V příznivých letech je Šumava vyhlášená doslova sklizní nehledanějších hub, pravých hřibů. Těm se věnujeme v samostatném článku Houby a houbaření na Šumavě.
Kdo chce pečovat o své zdraví či se rád dozvídá víc informací o zázračných účincích rostlin a bylin, si na Šumavě díky její bohaté flóře jistě přijde na své. A zde najdete článek Léčivé rostliny na Šumavě.