fbpx
777 55 66 82  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Rostliny

a houby

Šumava bývala odedávna spojována s hlubokými lesy.  Název Šumava pochází od praslovanského slova šuma, což znamená hvozd, hustý les. Lesy se rozdělují na přirozené a hospodářské. Stejně tak tomu je na Šumavě. Hezky vypadající území jsou dílem člověka.

Rozdíl můžete vidět návštěvou Boubína, pralesem v centru rezervace a okolními, většinou hospodářskými smrkovými porosty. Bavorský les je chráněn jako národní park.

V původních lesích na Šumavě převládala směs buku, jedle a smrku. Se zvyšující se nadmořskou výškou v horách ubývalo buku a narůstalo smrku. Několik izolovaných skupinek smrků se dá v dnešní době ještě najít.

Věková skladba lesů v NP Šumava je pestrá. Průměrný věk stromů je kolem stovky a nejstarší strom z Boubínského pralesa s tloušťkou pouze 67 cm má přes 500 let. V období od 24. 7. 2003 do 31. 7. 2010 prováděla Chráněná krajinná oblast Šumava monitoring věkové struktury lesa na kalamitních holinách a na pařezech po úmyslných těžbách na celé Šumavě. Protože šumavské lesy nejsou stejnověké, pokusili se zodpovědět otázky, týkající se právě této problematiky. Jaké je skutečné stáří šumavských lesů? Má věková struktura lesů nějaké obecně platné charakteristiky? Jaké je zastoupení stejnověkých a různověkých porostů? Skutečný věk stromů odečítali na 840 místech a na takřka 10 000 pařezech. Na výše uvedené otázky nám odpověděl:

  1. Jaké je skutečné stáří šumavských lesů?

„Průměrný věk šumavských smrků (většina pařezů, na kterých jsem odečítal věk, byly smrky) je 110 let, maximální 623.“

  1. Má věková struktura lesů nějaké obecně platné charakteristiky?

„Při pohledu na graf věkové struktury šumavských smrků vidíte Gaussovu křivku, jejíž maximum leží v období 1870-1910, a která nejdříve strměji, pak velmi pozvolna klesá k maximální hodnotě kolem 600 let. Průměrně je například stromů starších 200 let ( to jsou stromy, z nichž většina je potomky původního pralesa) cca 2%. Tento podíl se ale mění, podíváme-li se na lesy podle vzdálenosti od hranice s Bavorskem a Rakouskem. Zatímco v podhůří Šumavy je podíl 200 letých smrků pod 1%, v hraniční oblasti je to i více jak 10%. Podobně je tomu v Boubínské hornatině a na Boleticku.“

  1. Jaké je zastoupení stejnověkých a různověkých porostů?

„Není úplně jednoduché určit přesnou hranici mezi stejnověkým a různověkým porostem. Porovnáme-li například průměrný věkový rozdíl mezi nejstarším a nejmladším pokáceným stromem v porostu, zjistíme, že je to 67 let. Při průměrném stáří lesa 110 let je to tedy více jak polovina stáří porostu. Z tohoto hlediska by se dalo říci, že průměrný šumavský les je v podstatě různověký, i když jedna věková kategorie významně dominuje. Proto jsem si vybral porosty, ve kterých je rozdíl mezi nejmladším a nejstarším stromem nižší než 30 let. Takové porosty tvoří asi30% našich lesů. To jsou ony stejnověké kultury. Ty ostatní považuji za různověké, přičemž u řady porostů je běžné, že rozdíl mezi nejmladším a nejstarším stromem přesahuje 100 let. U 42% porostů jsem zjistil vyšší než průměrnou hodnotu věkového rozdílu mezi nejmladším a nejstarším (tedy vyšší než 67 let). Takže jednoduše: stejnověké lesní porosty na Šumavě rostou, ale jejich podíl je menší než třetinový. Mnohem větší podíl plochy mají porosty zřetelně různověké (asi 42%).“

Stromy Šumava

Stromy vlastní díky své dlouhověkosti a velikosti od nepaměti důležitost jako kulturní památky i jako orientační body.

Památné stromy Šumavy

Nyní uvedeme alespoň některé významné šumavské stromy, kterým byl dán přívlastek: památný.

Alžbětínská lípa se nachází u osady Alžbětín, jihozápadně od Železné Rudy.  Jde o téměř 300 let starou lípu malolistou. Podle měření z roku 2003 je obvod jejího kmene 584 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 32 m. Právě pro svůj vzrůst je od roku 1995 chráněna. Okolo památné lípy se táhne červeně značená turistická trasa z Alžbětína na Čertovo jezero.

Hraniční buk je památný strom u vsi Suchý Kámen, jihozápadně od Nýrska. Jedná se o hraniční strom. Měření roku z 2003 odhalilo jeho proporce. Obvod kmene měří 272 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 30 m. Pro svůj vzrůst a jako hraniční strom je chráněn od roku 1995 .

Řepešínská lípa patří k nejstarším a nejsilnějším památným stromům v CHKO Šumava. Lípu najdeme na východním kraji vesnice Řepešín směrem na Saladín. Obvod 826 cm, výška 31 m.

Husova lípa. Tato lípa patří mezi deset nejsilnějších stromů v Čechách a stojí v obci Chlístov. Její stáří se odhaduje přibližně na 750 let. Jedná se o lípu velkolistou. Obvod kmene má 952 cm a výšku 15.5 m. Dle pověsti zde kázal mistr Jan Hus.

Stabilizace památných stromů v CHKO Šumava

Cílem projektu, financovaného Evropskou unií je provést kompletní péči o památné stromy tak, aby byla maximálně prodloužena jejich životnost a byla zajištěna provozní bezpečnost.

Stezka korunami stromů Lipno

Bezbariérová stezka je citlivě začleněna do krajiny v okolí Lipenského jezera s délkou 675 metrů. Návštěvníky zde čeká 11 zastávek a několik naučných didaktických stanic, které rozšíří informovanost o přírodě, její ochrany a poslání lesa. Především děti ocení 52 metrový tobogán. Stezka je zakončena 40 metrovou devítihrannou vyhlídkovou věží, která má rovněž bezbariérový přístup.

Kůrovec na Šumavě

V roce 2004 přišla kůrovcová kalamita. „Mělo to katastrofální dopad na stromy, ale les nejsou jen stromy. Les je i půda, podrost, celý systém,“ uvedl hydrobiolog Jiří Kopáček .

V létě 2017 napadl kůrovec ve velkém esy na Domažlicku, v okolí Klatov a Horažďovic.

Vědci předpokládají, že není zapotřebí kácet stromy zasažené kůrovcem a vysazovat nové, že si příroda si pomůže sama. Oproti tomu je v opozici názor, že kůrovec sežere ceou Šumavu, pokud se nebude preventivně zasahovat na postižených územích.

Nejčastější druhy vyskytující se na šumavském smrku: lýkožrout smrkový, lýkožrout menší, lýkožrout lesklý, lýkohub matný, lýkohub smrkový a dřevokaz čárkovaný.

Výlety Šumava

Dovolená na Šumavě

Kam na Šumavě

Ubytování Šumava