fbpx
777 55 66 82  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Rostliny

a houby

Vodní a bahenní rostliny Šumavy

Každý člověk občas něco hledá. Budete-li hledat vodní a bahenní rostliny, nemusíte být fundovaným odborníkem, který se zatajeným dechem přejíždí prstem štětinky na listech pod zvětšujícím se sklem a ví, že za odstrašující žhavostí jsou neškodné mikrokapičky jedu.

Každý, kdo má smysly vedoucí k srdci, se může stát odborníkem na šumavské rostliny. Potřebujeme ale vědět, co hledáme a přibližně, kde to najdeme.

Šumava je jedinečným místem naleziště těch nejvzácnějších rostlin. Už doba ledová a celá tisíciletí dala vzniknout sedmimetrové vrstvě rašelinišť a slatí s nepropustným podložím a charakteristickou vlhkomilnou vegetací. Ideální podmínky nabízí náhorní vrchoviště Šumavských plání se svými sedly a mírnými svahy, ale i údolní rašeliniště širokých a mělkých břehů Vltavy.

Je mechorost rašeliník jeden z hlavních viníků šumavských rašelinišť? Původně se v mělkých jezírkách dařilo rákosu a ostřicím, ale později převzal vládu již zmiňovaný, odolný a nenáročný mechorost rašeliník, který v buňkách lodyh a listů udrží obrovské množství vody, a tak příznivě ovlivňuje klima. Rašelina vzniká pomalým zuhelňováním odumřelých spodních vrstev rašeliníku. Na tvorbě rašeliny se podílel i suchopýr pochvatý a blanice bahenní. Nepřítomnost vzduchu při tvorbě rašeliny, umožnila uchovat pylová zrnka rostlin, jež jsou přírodní kronikou, ze které lze vyčíst změny podnebí až celá tisíciletí nazpět. Občas prameny ani srážky nestačí sytit rašeliniště, tak na stagnujících vrchovištích ční torza odumřelých smrků, borovic a bříz. Proto se stal dominantou Rokytské slatě na Šumavě tzv. „Mrtvý les“. Středem této rezervace ve výšce 1100 m.n.m., o rozloze 104 ha, protéká Rokytský potok s břehovými porosty smilky tuhé, bezkolence modrého a třtiny chloupkaté.

Neumožňují snad nejroztodivnější jména rostlin nahlédnout do jejich duší, vlastností a vzbudit naši zvědavost? Při potocích a podmáčených stanovištích roste ladem pcháč bahenní. Ve vysokobylinné vegetaci bychom našli zase rdesno hadí kořen, metlici trsnatou, skřípinu lesní, škardu bahenní, sítinu rozkladitou, starček potoční i naší nejjedovatější rostlinu oměje šalamounka. Ve vrchovištích je typická brusnice brusinka a brusnice borůvka. Mezi chráněné rostliny na Šumavě patří vstavače, všivec lesní i pleška stopkatá. Jezerní slať na Kvildě patří k nejchladnějším místům v republice (průměrně 2 °C), čímž vyhovuje rostlinám, jako jsou chráněná šicha černá nebo hmyzu nahánějící děs masožravé rosnatce okrouhlolisté. Největší rašelinné jezírko v České republice s několika plovoucími ostrůvky bychom našli v Chalupské slati, s výskytem velmi vzácné osrtřice chudé nebo ohrožené kyhanky sivolisté.

 

Vydat se hledat, obdivovat a žasnout, znamená přejít bez povšimnutí hranice představivosti, fotek a obrázků do mokré, hluboké a svěže zelené šumavské trávy.

 

Ubytování horská Kvilda

Aktivity na Šumavě

Pěší turistika Šumava