Na území Šumavy lze nalézt nespočet architektonických památek. K návštěvě tu vybízí nejen hrady, ale také zámky a církevní stavby. Pokud ale netíhnete k architektuře, nebo jste již všechny vyhlášené památky navštívili, můžete se inspirovat právě naším článkem a odhalit tak něco z přírodního bohatství kouzelné Šumavy.
Boubínský prales
Boubínský prales lze pokládat za přírodní muzeum v srdci Šumavy. Stromy zde dosahují výšky až 50 metrů a stáří až čtyři stovky let. Neznalý návštěvník by snadno mohl podlehnout dojmu, že se o les nikdo nestará. Spousta vývratů, polomů a souší přeci svědčí o nedbalosti lesnického personálu. Opak je ale pravdou. Zdánlivá zanedbanost má v Boubíně daleko hlubší význam. Mrtvé stromy jsou zde ponechávány svému osudu proto, aby mohly prodlužovat život celému unikátnímu prostředí pralesa. Tím pádem se všem návštěvníkům Šumavy naskýtá ojedinělá příležitost spatřit přírodu ve svém prapočátku. Podobně jako většina přírodních památek se nacházel i Boubínský prales v ohrožení. Nechybělo málo a stal by se z něho klasický pěstovaný les určený k hospodářským účelům. Nyní zde platí zákaz těžby i další lidské péče.
Boubínská stezka
Pokud se chcete na chvíli vzdálit od civilizace a spatřit přírodu v její původní, člověkem nedotčené podobě, nabízí se vám jedinečná možnost vydat se po Boubínské stezce. Lze po ní dojít až na vrchol Boubína k místní rozhledně či k Boubínskému jezeru, u kterého si můžete příjemně posedět.
Černé a Čertovo jezero
Starší než Boubínský prales jsou na Šumavě už jen proslulá ledovcová jezera. Vznikla v období třetihor během tání ledovců. Na území Šumavy jich leží celkem pět, další tři potom můžeme nalézt v sousedním Bavorsku.
Největším a zároveň nejníže položeným jezerem je Černé jezero. Největší naměřená hloubka v tomto jezeře byla 40,6 metrů, průměrná hloubka pak činí 15,6 m. Zajímavostí je, že se voda z Černého jezera dostává nekonečnou spletí řek až do Severního moře. O jezeře pojednává nespočet pověstí, nejznámější z nich je ale asi ta, která praví, že nemá dno. Milovníky historie pak jistě zaujme, že zde byly v minulém století nalezeny nacistické dokumenty. Nález bych ovšem zinscenovaný Státní bezpečností.
Od Čertova jezera se nachází, coby kamenem dohodil (330 m), obě jezera jsou oddělena stěnou Jezerní hory. Počínaje rokem 1933 se z oblasti kolem obou jezer stala přírodní rezervace a pochopitelně zde tedy platí zákaz koupání.
Plechý a Plešné jezero
Při návštěvě horské oblasti rozhodně nesmíte minout její nejvyšší vrchol. Pokud se zatím necítíte na Sněžku a její o něco menší druhy, bude pro vás Plechý jistě příjemnou variantou horského stoupání. Návštěvou šumavského velikána zabijete hned několik much jednou ranou. Hora se totiž nachází u hranic s Rakouskem a nad Plešným jezerem. Dočkáte se tedy nejen nevšedního zážitku, ale také nevšedního výhledu. A návštěvu vrcholu můžete spojit i s průzkumem nejširšího českého ledovcového jezera.
Černá hora
Při zmínce o šumavských vrcholech nesmíme opomenout ani Černou horu nacházející se pouhý jeden kilometr od státní hranice s Německem. Hora je sice o něco nižší než Plechý, ale na jejím vrcholu se nachází relativně nová vyhlídka z roku 2012, která vám výškový rozdíl plně vynahradí. Údajně se jedná o nejhezčí vyhlídku na území Šumavy. Když budete mít štěstí a počasí vám bude přát, možná se vám podaří zahlédnout i 150 km vzdálené vrcholky Alp.
Pramen Vltavy
Vltava – řeka, jejíž půvaby vnesl do svých symfonických básní sám Bedřich Smetana, nejdelší řeka naší vlasti… Málokdo ale ví, že se pramen této významné řeky nachází právě na Šumavě nedaleko Kvildy. Voda pramene má údajně léčivé účinky. Milovníky historie pak jistě bude zajímat, že se tu v období druhé světové války rozkládal zajatecký tábor. A protože patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě, neměl by uniknout ani vám.