fbpx
777 55 66 82  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Kvilda

okolí, historie, co a kde

V samém srdci Národního parku Šumava leží vysoko položené náhorní plošiny Šumavských plání, v jejichž centru se rozprostírají Kvildské pláně. Vládne zde drsné podnebí, je tu krásná příroda a natáčelo se zde několik známých filmů.

V samém srdci NP Šumava leží vysoko položené náhorní plošiny Šumavských plání, v jejichž centru se rozprostírají Kvildské pláně.

Šumavské pláně

Centrální část Šumavy tvoří Šumavské pláně, které zabírají zhruba 40 procent její celkové rozlohy. Povrch Šumavských plání je plochý či jen mírně zvlněný, nad tento zarovnaný terén vyčnívají mírně klenuté oblé vrcholy s  výškami přes 1200 m. Ploché horské hřbety jen pozvolna přecházejí v mělká údolí, která jsou často vyplněna rašeliništi (zde se jim říká slatě).

Dvě třetiny plochy Šumavských plání se nachází v nadmořské výšce nad 1000 m. Tím se řadí k největším takto vysoko položeným souvislým plochám ve střední Evropě.

Kvildské pláně

Největším a zároveň i nejvyšším geomorfologickým okrskem Šumavských plání jsou Kvildské pláně. Nacházejí se v průměrné nadmořské výšce 1000 až 1100 m. Zabírají oblast, kde pramení Vltava a kde sbírají své vody potoky, ze kterých vzniká řeka Vydra. Je zde celkem osmatřicet hor s vrcholem v nadmořské výšce přesahující 1000 metrů, z toho sedm třináctistovek.

Počasí: Šumava a Kvilda jsou rekordmanky

Na těchto vysoko položených náhorních plošinách Kvildských plání vládne drsné klima. Podnebí je zde chladné a vlhké. Jaro i podzim jsou zde kratší – část z nich si pro sebe ukusuje zima. Ovšem v zimních měsících se zde objevují zimní inverze (teplotní zvraty), kdy je ve vysokých polohách jasné počasí a teploty jsou vyšší než v údolích naplněných studeným vzduchem a hustou mlhou.

Toto specifické klima dokládají i údaje ČHMÚ o historických extrémech počasí na území České republiky. V tabulce, která zachycuje ukazatel „absolutní minimum minimální denní teploty“ pro jednotlivé kalendářní měsíce roku, zabírají téměř všechny řádky s nezimními měsíci rekordy z Kvildy (stanice Kvilda - Perla, občas mylně zmíněna jako na Horské Kvildě) a Rokytské slatě.

Zatímco nejnižší teploty v prosinci až březnu byly naměřeny na jiných místech republiky, duben až listopad patří těmto dvěma šumavským místům (s výjimkou květnového rekordu, který drží Jizerka).

 I v nejteplejším létě mohou na Kvildě teploty klesnout hluboko pod bod mrazu: 20. července 1996 zde bylo naměřeno minus 6,9 °C a 20. srpna 1991 minus 5,0 °C.

Filmová krajina Kvildských plání

 Zdejší krajina a krásná příroda se staly kulisou pro natáčení několika filmů. Mezi nejznámější z nich, které se natáčely přímo v okolí Kvildy, patří:

  • Král Šumavy (1959, Karel Kachyňa)
  • Marketa Lazarová (1967, František Vláčil)
  • Pod jezevčí skálou (1978, Václav Gajer)
  • Na pytlácké stezce (1979, Václav Gajer)
  • Za trnkovým keřem (1980, Václav Gajer)

Jak se porcuje Šumava

Až se budete procházet nádhernou šumavskou přírodou nebo se dívat do dálek z rozhleden a hledat okolní i vzdálené vrcholky hor, možná vás bude zajímat, kde že se to právě nacházíte, nebo kam to hledíte z pohledu geomorfologického členění.

Šumava se skládá z šesti geomorfologických podcelků:

  • Šumavské pláně – nejrozsáhlejší podcelek s celkovou plochou 670 km2
  • Železnorudská hornatina – celková plocha 200 km2
  • Trojmezenská hornatina – celková plocha 360 km2; zde se nachází nejvyšší hora české části Šumavy (Plechý, 1378 m)
  • Boubínská hornatina – celková plocha 126 km2
  • Želnavská hornatina – celková plocha 179 km2
  • Vltavická brázda – celková plocha 136 km2

Šumavské pláně lze rozdělit do pěti geomorfologických okrsků:

  • Kvildské pláně – největší okrsek, nachází se v oblasti pramenů Vltavy a těch potoků, z nichž vzniká Vydra, průměrná nadmořská výška oblasti je 1000 – 1100 m (nejvyšší hory: Blatný vrch, Velká Mokrůvka, Špičník, Malá Mokrůvka, Černá hora, Stráž, Poledník – všech sedm hor má vrchol v nadmořské výšce přes 1300 m; dále Tetřev, Sokol, Vysoký stolec)
  • Kochánovské pláně – leží na severozápadě Šumavských plání v povodí Křemelné a v průměru jsou o 100 – 200 m nižší a také členitější než Kvildské pláně (Spálený, Březník, Vysoký hřbet, Javorná)
  • Knížecí pláně – okrsek na jihovýchodě nazvaný podle bývalé osady, přesahuje hranici do Německa (Polecký vrch)
  • Javornická hornatina – 10 km dlouhý výběžek Šumavských plání na severu, východně od Kašperských Hor (Javorník, Královský kámen, Ždánov)
  • Svojšská hornatina – více rozčleněný severní okraj Šumavských plání s kaňony Vydry a Křemelné v oblasti na jih od Rejštejna (Huťská hora, Křemelná)

Kvildské pláně lze rozdělit do tří geomorfologických podokrsků:

  • Prášilské pláně (Poledník)
  • Roklanské pláně (Blatný vrch)
  • Modravské pláně (Tetřev)

Externí linky:

http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/historicke-extremy