S jakou nadějí vyhlíželi staří horalé, po dlouhé zimě, kdy byli sužovaní většinou krutými mrazy a všudypřítomným sněhem, na Šumavě příchod jara, které pro ně znamenalo úlevu, příchod nového života, naději na nový dobrý úrodný rok a návrat k práci, především v lese, ale i na malých horských políčkách.
Ač spí v temnu kolem zem,
teplá je svým jarním úsměvem.
Jak by přebolenou bolestí
zachvíval sen o štěstí.
Antonín Sova, Květy intimních nálad, 1891
Škaredou středou končil půst a začaly velké velikonoční přípravy. Je to den, který připomíná škaredou Jidášovu zradu. Často se v tento den vymetaly saze z komína po dlouhé zimě, proto se jí někdy říkalo sazometná. V tento den mělo také jídlo na talíři vypadat škaredě, nepovedeně. A tak pokud byly k obědu třeba placky, vždy je hospodyně trochu potrhala, aby nebyly dokonalé.
Po Škaredé středě následoval Zelený čtvrtek, kdy se v chalupách vařilo něco zeleného, třeba špenát z mladých kopřiv, řeřicha potoční s vejci nebo jarní bylinková polévka.Hospodyně pekly do spirály stočené válečky kynutého těsta symbolizující provaz, na kterém se Jidáš oběsil tzv. Jidáše. Jidáše se mazaly medem, protože Jidáš Krista zradil sladkým polibkem. V tento den utichly zvony a odletěly do Říma, a tak se lidé svolávali k bohoslužbám za zvuku řehtaček. Lidé také věřili, že v tento den má voda léčivou sílu, a tak se otužilá venkovská děvčata před rozedněním koupala v potoce nebo ranní rose. Tento zvyk jim měl přinést nebývalou krásu."Na Zelený čvrtek hrachy zasívej na Velký pátek se zemí nehýbej!"
Na Velký pátek se nesměly provádět žádne polní a zahradní práce, aby se nehýbalo se zemí. Byl to výraz soucítění s Kristem. Lidé navštěvovali kostel a vykrápěli stavení svěcenou vodou, která je měla ochránit před neštěstím. Také zachovávali půst, jedli většinou pouze hustou polévku, co dům dal.
O Bílé sobotě se zvony vrátily z Říma a v chalupách se začalo hodovat. Hospodyně a děvečky celý svatý týden uklízely, myly podlahy, pekly mazance, koláče, velikonoční nádivku a barvily vajíčka. O Bílé sobotě byla právě nádivka hlavním pokrmem. Na stole nesměl chybět ani krásně vypečený zlatavý mazanec. V noci před Nedělním Božím hodem Velikonočním si chlapci odnášeli vajíčka od děvčat, se kterými tančili o masopustu.
O velikonoční neděli se v chalupách a chaloupkách slavnostně prostřely stoly a hospodyně samozřejmě pohostila každého, kdo zavítal na návštěvu. Na stole nechyběly mazance, buchty a hlavně různé druhy masa. Kdo na to měl, dal si pečeného beránka, kdo ne, upekl beránka ze sladkého těsta. Na oběd bývala hovězí polévka, maso se zelím, knedlíky a jako dezert koblihy. V tento den lidé s oblibou dodržovali starý zvyk "ťukání s vajíčky”, kdy si vzájemně ťukali s vajíčky o sebe, čí vajíčko zůstalo neporušeno, ten vyhrál vajíčko protivníkovo. Před obědem si vajíčky o sebe ťukali manželé. Výherce měl zemřít později než manžel, který prohrál.
O velikonočním, také červeném, pondělí se připravovala jídla z vajec jako symbol nového života, znovuzrození, přechodu od zimy k jaru. A i na Šumavě se jaro probouzelo pomlázkou. Chlapci šlehali děvčata vlastnoručně vyrobenou pomlázkou, aby zůstala mladá a svěží. Vejce se také házela přes chalupu, aby byla chráněna před blesky.Hlavní barvou, kterou se vajíčka barvila, byla červená, která symbolizovala Ježíšovu prolitou krev. Odtud je i název červené pondělí. Na horní Šumavě červená vejce posílali kmotři svým kmotřencům spolu s buchtami a koláči. Dívky posílaly červená vajíčka v uzlíčku spolu s velikonočním bochánkem, šátkem, kapesníkem nebo i košilí. Chlapci jim dárek z lásky opláceli tím, že je vyvedli na procházku nebo k muzice, kde za děvčata platili útratu. I děti se na Velikonoce celou zimu těšívaly. Na Šumavě se pro ně vyráběla slaměná hnízda, která rodiče schovali na zahradě a dávali do nich sladkosti, vajíčka a zajíčky. Během Velikonoční neděle prý vajíčka padala z nebe a děti je na zahradě s radostí hledaly.
A jak si vyrobit červená vajíčka? Odmaštěná vejce vaříme ve vodě. Na půl litru vody použijeme 1 lžíci octa a na červenou barvu hrst slupek z červené cibule nebo červenou řepu nebo červené zelí nebo květ ibišku, který se prodává jako čaj.
Jarní bylinková polévka
3 hrsti bylinek ( kopřivy, lístky sedmikrásek, šťovíku a zelených natí )
1 litr kuřecího vývaru
cibule
4 žloutky
máslo
muškátový květ
osmažené pečivo na kostičky
Bylinky zalijeme troškou vývaru a necháme přejít varem. Žloutky rozmícháme v hrnečku, vlijeme do zbylého horkého vývaru, přidáme bylinky ve vývaru, máslo, sůl, muškátový květ a prohřejeme. Na talíři přidáme osmažené pečivo.
Špenátová nádivka s bramborovou kaší s ředkvičkami a jarní cibulkou
30 dkg čerstvého špenátu
2 žemle
mléko na žemle
3 lžíce másla
3 vejce
15 dkg vařeného uzeného masa
nasekaná petržel
1 lžíce strouhanky, sůl, pepř, máslo a strouhanka na vymazání pekáčku
brambory, mléko, máslo, ředkvičky a jarní cibulka na kaši
Špenát spaříme horkou vodou, vodu vymačkáme a nasekáme nadrobno. Pečivo nakrájíme na malé kostičky, namočíme v mléce a lehce vymačkáme. Promícháme se špenátem, přidáme změklé máslo, žloutky, nasekané maso, petrželku, ochutíme solí, pepřem a dobře promícháme. Vmícháme sníh z bílků a lžíci strouhanky. Pečeme ve vymazaném a strouhankou vysypaném pekáči, dokud nádivka nezezlátne. Uvaříme bramborovou kaši, nakrájíme ředkvičky a jarní cibulku, osmažíme je na olivovém oleji a vmícháme do kaše.
Velikonoční mazanec
Hospodyně jej vždy pekla na Bílou sobotu, aby byl připravený na Boží hod velikonoční.
Tehdy se nosil do kostela k posvěcení. Připravoval se z těsta, které bylo podobné tomu na vánočku, ale bylo v něm víc vajec, často se přidávala smetana. Na povrchu mazance plného mandlí a rozinek se nožem dělá kříž, který představuje ukřižování Ježíše.
230 g hladké mouky
100 g polohrubé mouky
půl kostky droždí
115 ml vlažného mléka
70 g cukru
70 g změklého másla
4 g soli
1 vejce
1 lžíce vanilkového extraktu
5 g nastrouhané citronové kůry
rozinky, oloupané mandle
Na povrch - 1 vejce, nasekané, oloupané mandle
- Nejprve si připravíme kvásek, který smícháme v míse s polohrubou a hladkou moukou, uděláme v ní důlek, vlijeme do něj 2/3 mléka a rozdrobíme droždí. Ze stran do něj po troškách vmícháváme mouku, dokud nevznikne těstíčko asi jako na lívance. Povrch posypeme hladkou moukou a necháme půl hodiny vzejít.
- Po půl hodině vmícháme cukr, máslo, vejce, sůl a extrakt, dolijeme zbylé mléko a vypracujeme těsto. Nakonec do těsta zapracujeme rozinky a mandle.
- Těsto vyndáme a necháme třicet minut odpočinout na vále.
- Po tom, co si těsto odpočine, z něj vytvarujeme bochánek, musíme jej pořádně “utáhnout", aby při kynutí v troubě drželo tvar. Následně bochánek přeneseme na plech vyložený pečícím papírem a dáme ještě minimálně na hodinu kynout na teplé místo. Správně nakynuté těsto se při jemném stlačení prstem velmi pomalu vrací zpět.
- Vykynutý mazanec pomašlujeme rozšlehaným vejcem, nařízneme ostrým nožem do tvaru kříže, řez by měl být hlubší a posypeme nasekanými mandlemi.
- Troubu rozehřejeme na 160 °C a pečeme 40 až 50 minut do zlatova.
