Adventní období přicházelo na Šumavu v noci z 30. listopadu na 1. prosince.

 

Tím začalo kouzelné období, plné pověr a zvyků, které se na horách udržovaly po staletí. Sníh a tma rozprostřely svou konejšivou náruč nad šumavskými vesničkami a lidé se po celoroční namáhavé práci v lese a na horských políčkách rádi schoulili doma u horkých kamen. Po západu slunce přicházel čas vyprávění a sdílení příběhů, zážitků, pohádek, tajuplných historek a čtení z Bible.Tak se pomalu přiblížil Štědrý den, na který se stejně jako dnes, obzvláště těšily děti.Na Štědrý den si doma všichni odpočinuli od řemeslných prací, vykonávaných v zimě, kdy se nechodilo za prací do lesa. Hospodář přidal ráno dobytku do krmení kus vánočky aklidil se z dosahu hospodyně, která pilně chystala štědrovečerní hostinu. V komoře to již krásně vonělo po vánočkách a pečených jablkách.V poledne se podával skromný, postní oběd. Zpravidla to byla hrachová, bramborová nebo čočková polévka či kaše nebo čerstvě upečený zlatý bochánek s lesním medem a čerstvě utlučeným máslem, třeba ale také nic. Často se hospodář postil až do první hvězdy na nebi a až potom se zeptal nebe na budoucí úrodu. Děti hned ráno daly za vrata hromádku sena a kyblík vody pro zlatého koníčka, který kdysi dávno naděloval dětem dárečky v některých koutech Šumavy a potom si krátily čas do večera hraním venku na sněhu. Hospodář potom tichým rozjímáním s fajfkou u kamen.Když prokřehlé, ale šťastné děti s červenými tvářemi a plné očekávání vesele vtrhly do chalupy, uviděly zlaté prasátko. To když rodiče překryli svítící kahánek cedníkem, přes jehož otvory se prasátko promítlo na zeď. Na potemnělém nebi se objevila první hvězda a zasedalo se ke štědrovečerní večeři. Jídlu předcházela modlitba a vzpomínka na blízké, kteří již nemohli být s rodinou u jednoho stolu. Okna pokrývá stříbrná námraza, les je pohroužený do ticha, sníh a hvězdy se tiše třpytí a děti u slavnostní večeře netrpělivě čekají na cinkání zvonečku na krku Zlatého koníka, který jim možná i letos něco nadělí do mísy přichystané za oknem. Zlatý koníček naděluje dobroty jako svatojánský chlebíček, lékořici, suché pečené hrušky, zázvorové pečivo a perníčky. A hromadu jablek, ořechů a sušených švestek navrch. Později přinášel Zlatý koník i vánoční stromeček zdobený červenými jablíčky, zabalenými ořechy, různými cukrlaty zabalenými v papíru, perníčky a jinými dobrými věcmi. A k tomu barevnými koulemi a jinými ozdobami.

 

Zlatý koníčku, zadupej,
hrušek a horndlí nasypej,
už budu doma poslouchat,

A co mívali šumavští horalové na štědrovečerní tabuli? Ve všech rodinách, chudých i zámožných se snažili, aby na stole bylo co nejvíce druhů jídel. Mimo běžně dostupných i ty klasické vánoční.V dobách, kdy součástí štědrovečerní večeře ještě nebyl kapr, se jedly různé kaše. Prosná, hrachová nebo krupičná jako symbol hojnosti, omáčky a polévky z hub, zelí, brambor a řepy. Někde se jedla omáčka ze suchých švestek s vánočkou,jinde zase zelí s bramborem a jitrničkou, houbový kuba nebo hubník.Součástí tabule býval i česnek a jablka jako symbol zdraví. Věřilo se, že čím více chodů bylo na štědrovečerním stole, tím více bude v létě mandelů na poli.Na stole nechyběly oříšky, chléb a vánočka.Počátkem 30. let 20. století se jako štědrovečerní jídlo prosadily ryby. Zámožnější rodiny si pochutnávaly na rybí polévce, smažené rybě s bramborem a čaji se závinem nebo třeba piškotovým dortem. V selské rodině nechyběla rybí polévka, hrách s kroupami, vdolky z bílé mouky a ryba v černé omáčce. Kouzelný štědrý večer na horách byl završen v kostele, půlnoční mší. 

Hrách namočíme den předem. Druhý den nakrájíme cibuli na kostičky a osmažíme na másle.

Přidáme nastrouhanou mrkev, petržel, celer, a badyán, orestujeme, přidáme hrách, sůl.

Zalijeme vodou a vaříme do změknutí hrachu. Do hotové polévky přidáme prolisovaný česnek.

Sušené houby předem namočíme, kroupy uvaříme. Housky nakrájíme na kostičky, dáme do mísy a pokapeme mlékem. Přidáme krupici, uvařené kroupy a rozšlehaná vajíčka a promícháme. Na sádle osmažíme cibulku, přidáme houby, majoránku, utřený česnek, sůl, pepř a krátce osmahneme. Poté všechny suroviny smícháme, vložíme do sádlem vymazaného pekáčku a dáme zapéct.

Na hlubší pánvi, rozehřejeme máslo, osmažíme cibulku, přidáme kořenovou zeleninu. Po osmahnutí zeleniny zasypeme cukrem a za stálého míchání necháme směs zkaramelizovat. Přisypeme koření, vložíme kolečka citrónu a minutku opékáme. Poté směs zalijeme černým pivem, 2 dl vody a chvíli vaříme. Nakonec přidáme povidla s perníkem a promícháme. Propasírujeme přes síto a do hotové omáčky vložíme namočené švestky, rozinky a nakonec kapra.

 

Jablka si připravíme podle počtu jedlíků, z jablek vykrojíme jadřinec a vzniklou dutinu naplníme marmeládou smíchanou s vlašskými oříšky, zakysanou smetanou a skořicí. Jablka poskládáme do pekáčku vytřeného máslem. Pečeme až do změknutí jablek.

Poté jablíčka naservírujeme na talíře a polijeme domácím karamelem, navrch dáme trochu domácí šlehačky.

 

Podívejte i na další Šumavské speciality