Druhá světová válka se neodvratně vepsala do dějin lidstva, ale také do krajiny, která nás obklopuje. Neustále se na svých cestách setkáváme s objekty, které dříve sloužily jednotlivým vojskům, plnily funkci opevnění či bunkrů. Ani území Šumavy není výjimkou a čítá mnoho uvedených objektů.
Důvod je prostý. Šumava byla od nepaměti naším hraničním pásmem a bylo třeba ji chránit.
Pozůstatky opevnění
Opevnění vzniklé během druhé světové války bylo po jejím konci podrobně revidováno a po roce 1949 začínalo být opět uváděno do aktivního stavu. V tomto časovém úseku tedy docházelo k přestavbám mnohých objektů. Obnovu měly na starost vojenské jednotky a ještě v 90. letech se armáda zabývala možnostmi využití tohoto opevnění v konfliktech nadcházejícího století. Většina objektů je poměrně zachovalá, a pokud nebyly nadšenci či pamětníky objeveny a odkopány vstupy či střílny, je těžké je najít. Zde najdete popisy poválečného opevnění:
Popisy poválečného opevnění na firtifikace.net
Utajená obrana
Ze zpráv vojenských archivářů lze soudit, že do dnešního dne nebyly zaevidovány zdaleka všechny bunkry. Milovníkům historie se tedy nabízí jedinečná příležitost objevit při svých toulkách Šumavou dosud nenalezené objekty. Pokud ale netoužíte po dobrodružství a dáváte přednost jistotě, můžete putovat za již evidovanými bunkry, například s pomocí aplikace „Utajená Obrana“, která zaručeně dovede i naprostého laika do cíle. Navíc, všechny údaje, které aplikace obsahuje, jsou podložené historiky.
A kam že se můžeme za bunkry a pozůstatky opevnění například vydat?
Železná Ruda
Stejný název nese také naučná stezka na Železnorudsku. Právě Železná Ruda byla ve 20. století nejlépe opevněným městem v oblasti západního pohraničí. Málokdo pak ví, že takto utajené objekty byly součástí tzv. železné opony.
Naučná stezka má dva okruhy s názvem Belveder a Debrník. První zmíněná trasa o délce 1,5 km je pouze pro pěší turisty a návštěvníky seznamuje s poválečnými bunkry. Součástí této trasy je, mimo jiné, i prohlídka bunkru KŽ-1 z roku 1953. Druhá trasa je o tři kilometry delší a zavádí pěší i cyklisty do zakázaného pásma a poskytuje jim tak možnost na vlastní oči spatřit například palebné objekty nebo překážkové systémy.
Bunkry v okolí Kvildy
Mezi oblasti s největším počtem zaevidovaných bunkrů patří také Kvilda. Zatímco první bunkry u nás vznikaly již od roku 1936, bunkry okolo Kvildy jsou datovány až do poválečné doby. Některé z nich ale přestaly být v krajině patrné, zarostly a turisté tak kolikrát ani netuší, že právě nad jedním z takovýchto objektů prochází. Některé z nich najdete vlevo u cesty na Polička, nad Kvildou za vodárnou, vpravo na kraji Kvildy u cesty při silnici na Bučinu.
Bučina a Knížecí pláně
Mezi pozůstatky domů těchto zaniklých obcí můžete trénovat svůj odhad a oko. Terénní vlnky, propadlá půda, jiný typ vegetace... To vše vám může pomoci nalézt skrytý bunkr, jeho střílnu či horní vlez. Díky velké rozloze máte hledání i na několik dní v nádherné přírodě. Doporučujeme pevné boty, nejen kvůli terénu, ale i kvůli množství kravinců ;)
Vysídlené domy součástí opevnění
Zbytky pohraničního opevnění se nachází také v okolí města Strážný na Šumavě. To zde bylo budováno po druhé světové válce. Prostor kolem zmíněného města byl po roce 1945 vysídlen a v prázdných domech bylo zřízeno opevnění sloužící k obraně hraničního přechodu. Ve zbytcích těchto domů můžeme dnes spatřit například pozůstatky střílen.
