K obdivovaným místům Šumavy patří rozsáhlé rybníky, malebné přírodní scenérie a bez možností lyžování si ji nedokážeme jistě ani představit. Skýtá ovšem i lidovou architekturu, na kterou může být právem hrdá. Lidoví stavitelé měli cit pro tradici.
Pro šumavské pláně je příznačná značně osobitá forma dřevěné architektury. Převládají přízemní šumavské roubené domy s velmi širokými, poměrně malými a rozsáhlými sedlovými střechami. Charakteristickým rysem domů je kamenná podezdívka a široké průčelí s předsazeným bedněným štítem opatřeným lodžií. Na Prachaticku se dochovalo několik starobylých špýcharových domů. V zemědělských vesnicích náleží ke starším stavbám také kamenné sýpky.
Památky lidové architektury nabízejí Stachy, které byly v roce 1995 vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací. Byly založené koncem 15. století. Vesnice se nachází asi třicet kilometrů západně od Prachatic a dvanáct kilometrů severozápadně od města Vimperk. V poměrně velkém počtu se zde dochoval komplex šumavských roubených usedlostí, pocházejících především z 18. století. V budově bývalé renesanční fary se dochoval pozdně renesanční kamenný portál.
Obec Lenora je další vesnicí, kterou stojí za to navštívit. Nachází se v údolí Teplé Vltavy na Šumavě asi 15 km jižně od města Vimperk. Byla vystavěna pro rodiny sklářů. Jsou zde sklářské domky - roubené dvojdomky, typické šumavské chaloupky. Tradici sklářského umění připomíná expozice historického skla v místním sklářském muzeu.
K nejzachovalejším a památkově chráněným obcím patří také ves Kváskovice, ležící asi třináct kilometrů jihovýchodně od Strakonic. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. Jako kulturní památka zde byla vyhlášena usedlost s číslem popisným 16.
Rovněž Kvilda, kde se nachází náš penzion a nabízí ubytování na Šumavě, se pyšní v nejzachovalejší části Kvildy - Vilémově - architekturou v podobě dřevěných hamerských domků z konce 19. a první třetiny 20. století.
Takzvané alpské domy můžete vidět v městečku Volary, ve kterém najdete památkouvou rezervaci s množstvím původních, u nás ojedinělých budov a také ve vedlejší vsi Dobrá. Tato neobvyklá architektura byla postupně vytvářena alpskými dobytkáři z horských oblastí Tyrol a Štýrska. Tomuto stylu se přezdívá alpský, volarský, pavlačový či horský a vychází z náročných podmínek a nutnosti obstarat živobytí a zajistit hospodářství a péči o dobytek i v zimách s velkým množstvím sněhu.
Původní stavby obcí Bělá, Pěkná, Slunečná, Záhvozdí, Želnava a Chlum jsou dochovány jako ojedinělé příklady či pouze jako torza.
Historická šumavská architektura