fbpx
777 55 66 82  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Architektura

jak se stavělo a staví na Šumavě

Hory a podhůří Šumavy patří dodnes k jedněm z nejnavštěvovanějších míst v českých zemích a tak se architektura, i ta moderní, podepisuje nejen v šumavských městech a městečkách, ale i ve volné přírodě, například na rozhlednách či rekreačních zařízeních.

Mezi architektonicky a mediálně nejznámější novodobou stavbou je rodinný dům českého miliardáře Zdeňka Bakaly postavený v srdci šumavského národního parku a to konkrétně v Modravě přímo nad historicky známou Klostermannovou chatou. Architekt Radan Hubička dům zasadil hluboko do svahu, takže při jeho stavbě kopec vypadal spíše jako kamenolom. Přední část má Bakalova vila prosklenou. Atypická plastová okna velmi netradičních rozměrů 3 krát 10 metrů o hmotnosti více jak 1,5 tuny nedokázala vyrobit žádná z evropských společností a tak si je Zdeněk Bakala nechal dovézt ze Spojených států amerických. Rovnou střechu podpírají v průčelí domu vzrostlé kmeny. Samotný dům disponuje vlastním pramenem pramenité vody a čističkou odpadních vod. Zajímavostí je, že se na tomto místě měl v době hluboké totality stavět velký betonový čtyřpatrový objekt pohraniční roty, z jehož realizace nakonec sešlo.

Menší, i když podobný dům jako má Zdeněk Bakala, postavil v sousední Filipově Huti pražský architekt Václav Hodan s rodinou. I tento dům je zčásti zasazený do svahu. I když má zčásti sedlovitou střechu, stavby přiléhající ke stavbě již mají střechy rovné, které v celé šíři poroste tráva. Ačkoli někteří místní domorodci nejsou stavbou nadšení, architekti považují podobné stavby za přirozený architektonický vývoj respektující historický podtext dané lokality i okolní krajinný ráz.

Novým aktuálním projektem současné architektury je výstavba apartmánů v Zadově. Z důvodů stavební uzávěry nelze v katastru obce stavět novostavbu a tak společnost V Invest koupila a přestavěla bývalý hotel Lucie s cílem zachovat typické šumavské prvky architektury s moderními prvky. Architekti se inspirovali zejména původními šumavskými mlýny, pilami seníky, které se v okolí Zadova odjakživa vyskytovaly. Bytový třípatrový dům svým tvarem nachází inspiraci v klasických horských stodolách. Zevnějšek je tvořen kombinací dřevěných lamel v prvním a druhém patře sloužících jako stylové a přirozené zábradlí lodžií a kamenných obkladů v přízemí apartmánu. Každý z nových majitelů bude mít k dispozici svou vlastní předzahrádku a terasu zajišťující prostor a soukromí. Zároveň jsou apartmány v blízkosti zimního lyžařského střediska Zadov - Churáňov, takže umožňují celoroční pohodlný pobyt.

Mezi architekty mají přezdívku „malá Litomyšl“ šumavské Horažďovice. Velkou měrou se o to zasloužilo vedení města, které po roce 1989 umožnilo v Horažďovicích realizovat několik architektonicky moderních staveb. Mezi nejznámější patří domy s pečovatelskou službou od ateliéru 8000 a architektky Aleny Šrámkové. Nejvíce je ale skloňován bytový dům od architekta Josefa Pleskota postavený v roce 1999. Jedná se o čtyřpodlažní dům s předsazenou pavlačí s treláží až ke stropu. Dům byl postaven ve středu pozemku na jeho podélné ose. Tím vznikají dva přidružené a přitom zcela odlišné prostory. Vydlážděný hospodářský dvůr se nachází na západní straně domu, odkud pokračuje bývalý hospodářský mlat sloužící dnes jako parkoviště pro obyvatele domu. Hlavní vstup do domu, který je zvýrazněn betonovou zídkou orientovanou kolmo k lineární hmotě domu, se nachází v přední části západní strany domu. Druhá strana domu je naopak prostorem nabízejícím intimní dvorek zarostlý trávou, jenž je vklíněn mezi zeď štítu sousedního domu a novostavbu. Celý dům je navržen v šedé konzervativní barvě s výjimkou světlých dřevěných komponentů ve všech oknech. Treláž neboli krycí konstrukce pavlače, je tvořena dřevěnými latěmi, které vytváří neuvěřitelnou hru stínů. Z hlediska konstrukce je Pleskotův bytový dům v Horažďovicích maximálně jednoduchý. Skládá se z tvárnic, z plochého krovu se sbíjenými dřevěnými vazníky a z železobetonových stropů.

Bytový dům Aeroplán v Klatovech byl realizován na základě projektu Čestmíra Dobeše. Jedná se o bytový dům tvořený dvěma obloukovými stěnami spojených jednou budovou podélnou. Nachází se v něm 24 garsonek, 24 dvoupokojových bytů a 18 dvoupokojových bytů s pavlačí. Název dostal bytový dům podle svého půdorysného tvaru připomínající letadlo. Aktuálně město Klatovy plánuje jeho rozsáhlou rekonstrukci.

Mezi turisticky nejvyhledávanější stavbu novodobé architektury patří Stezka korunami stromů Lipno, která byla otevřena v roce 2012. Nachází se v okolí Lipenského jezera a je velmi citlivě začleněna do okolní krajiny. Na jejím konci najdete 40 metrovou devíti hranou vyhlídkovou věž s velmi vzdušným architektonickým pojetím a bezbariérovým přístupem. Délka stezky ve věži je 303 metrů, průměr samotné věže pak 24 metrů. Přímo z horního patra věže pak můžete sjet až dolů 52 metrovým nejdelším suchým tobogánem v České republice, který se vine středem vyhlídkové věže.

 

Šumavská architektura

Historická šumavská architektura