fbpx
777 55 66 82  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  • Divoká zvířata na Šumavě

    Šumava je součástí čtveřice českých Národních parků a vzhledem ke zvláštním podmínkám i ochraně zde můžete vidět to, co se Vám jinde ve volné přírodě jen tak nepodaří. Chcete-li tedy zažít trochu divočiny, aniž byste se vydali za hranice naší vlasti, neváhejte a navštivte Šumavu, rozhodně má co nabídnout.

  • Hamry na Šumavě

    Hamernictví... prastaré řemeslo spojující sílu vody i ohně. Jen na Kvildě jich bylo několik a byly nezbytnou součástí života na Šumavě. Vyráběly ze železa výrobky pro místní továrničky, papírny, pily, pro stavebnictví a do hospodářství.

  • Hmyz na Šumavě

    Tlející dřevo v bezzásahových lesích ve svých útrobách nabízí útočiště hodně vzácným druhům hmyzu. Některé se nevyskytují nikde jinde na světě, jen v šumavských rašeliništích. Žel, některé druhy hmyzu nejen na Šumavěvymírají.

  • Na kole Šumavou - hrady, zámky, zříceniny

    Proč má Šumava tolik hradů a zřícenin? Odpověď je nabíledni. Ochrana hranic a území před nepřáteli. Husité, Zlatá stezka, Třicetiletá válka, monarchie. Kopcovitá krajina, řeky, lesy jako stvořené pro strážní věže, vodní příkopy, mohutná opevnění.

  • Nejznámější technické památky na Šumavě

    Dovolená na Šumavě nabízí nejen krásné scenérie, úchvatná přírodní díla, srdečné lidi a místní speciality, ale i historické památky, které jsou dílem člověka. Tyto stavby vždy lákaly pozornost. Jsou neoddělitelnou součástí kulturního bohatství. Dávají jedinečnou možnost nakouknout do historie technického vývoje.

  • Obojživelníci na Šumavě

    Obojživelníci patří mezi živočichy, kteří jsou civilizačními vlivy snad nejvíce postiženi. Vyhovující podmínky pro rozmnožování i přežití nacházejí na Šumavě podél toku Mladíkovského potoka. Obojživelníky Šumavy prezentuje silně ohrožený mlok skvrnitý, který se vyskytuje v západní části. Dále čolek horský, žijící i ve vrcholových partiích.

  • Pěší turistika

    Kam na Šumavě? K přírodním krásám Šumavy patří například Boubín, nacházející se v místě Národní přírodní rezervace Boubínský prales. Ční do nadmořské výšky 1362 metrů. Na západ od něj se nachází obec Kubova Huť.

  • Ptáci na Šumavě

    Na základě průzkumu z 80. let 20. století lze předpokládat, že na území CHKO a NP Šumava žije přes 140 druhů ptáků. Toto území bylo vyhlášeno Evropsky významnou lokalitou v rámci soustavy Natura 2000, která chrání nejcennější přírodní stanoviště a s cílem zachovat přírodní prostřed pro ty živočišné a rostlinné druhy, které už z velké části Evropy vymizely.

  • Rašeliniště

    Šumavská krajina je mezi turisty známá především svými rašeliništi, které se v střední části Šumavy nazývají slatě. Tato rašeliniště vznikla přibližně před 10 000 lety, kdy v Evropě končila doba ledová. Zcestovalí turisté mohou snadno porovnat šumavskou přírodu například s přírodou jižní Sibiře, kde převládá tundra. Zejména oblast okolo Bajkalu připomíná díky rozšíření mokřad právě Šumavu.

  • Sjezdové lyžování na Šumavě

    Šum přírody a svištění vašich lyží nebo snowboardu ze svahu, harmonizuje s pocitem svobody a špetkou zdravého adrenalinu. Šumavská krajina odbourává každodenní stres a pohlcuje chmurné myšlenky. Co více si přát ve sněhem zaváté scenérii.

  • Šumavská jezera

    Šumavská jezera patří mezi přírodní památky, které si nesmíte nechat ujít. Všechny jezera na Šumavě jsou ledovcového původu. Jejich vznik se datuje do konce třetihor, kdy změna klimatu způsobila tání ledovců. Při tání sestupovaly ledovce po svahu hor a sunuly před sebou větší i drobnější kameny.

  • Šumavské pivovary

    Dovolená na Šumavě je balzámem na duši po všech stránkách. Pobyt si můžete zpříjemnit návštěvou některého z pivovarů. Vzniklo jich hned několik s rodinnou atmosférou, kde můžete ochutnat poctivé pivo a zájem o ně je velký. Domácí minipivovary se těší velké oblibě. Volbou tohoto malebného koutu republiky určitě nešlápnete vedle.

  • Změny šumavské krajiny

    Jak šel čas a do temných lesů zavítali lidé, měnila šumavská krajina svou tvář. Jizvy zanechala nejenom lidská činnost, ale i přírodní katastrofy. Velké i malé změny postupně utvářeli šumavskou krajinu tak, jak ji známe dnes. Vývoj stále pokračuje a za 100 let bude vypadat zase trochu jinak. Jak, záleží i na ochranných opatřeních a postupech prováděných v tomto období.