Proč má Šumava tolik hradů a zřícenin? Odpověď je nabíledni. Ochrana hranic a území před nepřáteli. Husité, Zlatá stezka, Třicetiletá válka, monarchie. Kopcovitá krajina, řeky, lesy jako stvořené pro strážní věže, vodní příkopy, mohutná opevnění.

Nebudeme-li počítat předhůří s okolními oblastmi (Český Krumlov, Švihov, Rábí, Strakonice), můžeme říci, že se dnes kromě hradu Kašperk či Velhartic většinou zachovalo pouze nespočet torz či v lepším případě menších zřícenin.

Náš okruh povede deseti turisticky nejzajímavějšími místy a bude koncipován jako cyklovýlet o přibližné délce 400 km. Vyjedeme v Českém Krumlově a jižní trasou se vrátíme na zříceninu Vítkův kámen. Okruh lze samozřejmě kombinovat s jinými aktivitami, může začínat nebo končit v jakémkoliv bodě, dle možností každého turisty. Věříme, že poslouží nejen milovníkům sportu, přírody, historie a zdravého životního stylu.

1) Český Krumlov - Zámek Kratochvíle

Prvním úsekem bude asi 40 km cesta vedoucí přes Kájov, Chvalšiny, okolo Mackova vrchu dále do Netolic a na zámek Kratochvíle.

Pojedeme po silnici č. 106 s převýšením okolo 160 m. V obci Smědeč uhnete doprava a po silničce okolo Lhenic sjíždíte dolů až do Netolic. Z Netolic západním směrem až na zámek.

Český Krumlov netřeba představovat. Zámecký komplex patřící do UNESCO sestává z Dolního hradu a nověji z Horního hradu. Most přes Vltavu propojuje zámek s barokním divadlem, dekorativním a technickým skvostem světového významu.

Lovecký renesanční zámek Kratochvíle, obklopený širokým vodním příkopem, nabízí turistům 4 prohlídkové trasy (včetně zámecké zahrady) a zejména cennou původní malířskou a štukovou výzdobu italských mistrů. Ve vkusně upravených prostorách naleznete dokumenty o historii animovaného filmu či originální tvorbu K. Zemana, J. Trnky aj.

2) Zámek Kratochvíle - Rabí

Druhý úsek v přibližné délce 60 km povede na větší zříceninu hradu Rabí. Cestou pojedete přes Bavorov, Volyni, po silnici č. 142.

Zvolíte-li méně frekventovanou cestu, potom za Vepřským rybníkem zahnete doleva na Malý Bor, Strunkovice nad Blanicí, přes Dub, Tvrzice, Předslavice a do Volyně. Z Volyně přes Kravský vrch (622 m n.m.), Němčice do Soběšic, dále do obce Bukovník až na Rabí.

Nejrozsáhlejší a nejmohutnější česká zřícenina Rabí se tyčí na levé straně řeky Otavy. Třicetimetrová vyhlídková věž gotického hradu, dnes již součást národní kulturní památky, nabídne jedinečné pohledy na šumavskou krajinu. Několik hradních paláců s nádvořími připomene zdejší husitskou historii. Milovníci dravých ptáků mohou zhlédnout "dravou" expozici a ukázku sokolnictví. Během roku se zde konají kulturní akce.

3) Rabí - Švihov

Další úsek v délce 46 km pokračuje západním směrem na vodní hrad Švihov.

Pojedeme málo frekventovanými silničkami přes Budětice do Nalžovské Hory, dále vpravo na Zborovy a obec Plánice. V Plánici zahneme doleva na Újezd u Plánice přes Petrovice do obce Měčín. Zde uhneme doleva na Nedanice a dále na hrad Švihov.

Mohutný gotický vodní hrad Švihov je dotčen renesancí a sloužil jako vodní pevnost. Dnes ideální místo k rodinnému výletu. Dva prohlídkové okruhy zavedou návštěvníky reprezentativními šlechtickými komnatami, tanečním sálem, středověkou kuchyní, zbrojnicí atd., to vše zpestřené promítáním pohádek. Lahůdkou je zde noční prohlídka - tajemné pátrání po osudu zdejšího purkrabího.

4) Švihov - Horšovský Týn

Úsek Švihov - Horšovský Týn dlouhý okolo 35 km nás povede málo frekventovanou a pohodovou cestou.

Přes vesničky Křenice, Srbice, Staňkov, Blížejov dojedeme až na hrad (zámek) Horšovský Týn.

Raně gotický hrad Horšovský Týn, tyčící se na skalním ostrohu řeky Radbuzy, představuje další příklad kombinování gotiky – v podobě dochované gotické kaple – s renesanční přestavbou na zámek (v 16. století). Nabízí dva turistické okruhy, zámeckou zahradu, téměř 40 ha krajinářského parku a další turistické tipy navazující na zdejší bohatou historii (cyklotrasy a procházky po stopách hraběnky Mitsuko – manželky legačního rakousko uherského rady Heinricha Coudenhove-Kalergiho aj.)

5) Horšovský Týn - Klenová

Následující cesta již povede zpět k Lipnu, tentokrát jižnějším koridorem. Po vedlejších cestách o délce 50 km dojedeme na zříceninu hradu Klenová.

Projedeme Domažlicemi a před Kdyní uhneme doleva do lesů vrchu Koráb (733 m n.m.). Až do Nové Lísky pojedeme lesem. Za Vráží uhneme doprava na obec Soustov a dále do Janovic nad Úhlavou. Janovice projedeme na jih a dostaneme se na Klenovou.

Zřícenina bývalého strážního hradu Klenová v sobě mísí gotiku, od počátku 17. století renesanci (přestavba na zámek) a baroko. Významná klatovská památka připomene tamní narození Kryštofa Haranta z Polžic a Bezružic, významného spisovatele, cestovatele, hudebníka, šlechtice. Pro turisty dále nabízí expozici historického nábytku nebo "open air" galerii moderního umění 19. a 20. století. Cenný je zemní fortifikační systém z husitské doby.

6) Klenová - Velhartice

Dosud nejkratší cesta v délce 21 km povede silničkami přes obec Radinovy a dále jižně do obce Běšiny.

V obci se napojíme na slinici č. 171 a na ní vydržíme až do Nemilkova. Za Nemilkovem uhneme na vedlejší vlevo přímo na Velhartice.

Kdo by neznal Buška z Velhartic, věrného komorníka Karla IV., a to nejen z básně Jana Nerudy, že? I Velhartice v sobě snoubí gotický základ s renesancí - v tomto případě s renesančním Huertovým palácem. K dominantám patří gotický most a věž Putna. Šumavskou romantiku doplňují dva prohlídkové okruhy: okruh věnovaný středověku a výstava her a zábavy v renesanci. Výlet jistě zpestří okolní skanzen šumavských chalup, pro děti promítání pohádek a interaktivní "vychytávky".

7) Velhartice - Kašperský hrad

Sedmý okruh, dlouhý 23 km, povede ryze po vedlejších silnicích. Okolo Werichovy chaty, pod Drouhavcem, směrem na Cihelnu a Svojšice budeme téměř kopírovat autobusovou trasu. V Žikově pokračujeme rovně k vrchu Letná a dále lesy až do obce Červené Dvorce. Zde přetneme hlavní silnici a chvíli podél řeky budeme pokračovat na Dlouhou Ves. Stále jižním směrem doputujeme přes Bohdašice, Dolní Dvorce a lesem až na hrad Kašperk.

Kašperský hrad poznáte již z dálky díky dvěma hranolovitým věžím. Od dob Karla IV. měl chránit Zlatou stezku a zlatonosné doly poblíž v Kašperských Horách. Nebude tedy překvapivé, pokud se zde návštěvník seznámí s historií těžby zlata. Hrad ovšem také nabízí tři téměř hodinové prohlídky o středověkém životě, o stavbě hradu a velký prohlídkový okruh a dále dvě hodinové dětské interaktivní prohlídky.

8) Kašperský hrad - Vimperk

Osmý úsek v délce 32 km povede z větší části po lesních cestách ve výšce okolo 1000 m n.m., přes Žlíbek, kolem vrchu Ždánov a dále do obce Nicov. Zde přetneme hlavní silnici č. 145 a budeme dále pokračovat vrchovinou okolo Studence až na Zadov. Pro méně rozcvičené či unavené cyklisty lze dále pokračovat z Nicova po hlavní (č. 145) v podstatě až do Vimperku. Ti, co pokračovali vrchovinou, se mohou na hlavní silnici č. 168 napojit až za Zadovem a po ní do obce U Sloupů, jenž leží před Vimperkem. Na zámek vede přímo od U Sloupů vedlejší.

Vimperk nepředstavuje výjimku mezi gotickými strážnými hrady přestavěnými v renesanci na zámek a poté dále zrekonstruovány buď v baroku, anebo později v 19. století. Zámek leží na ostrohu podél kdysi významné cesty do Bavor. Dnes slouží k více účelům - jako muzeum, galerie a jako místo několika výstav: stálá expozice Národního parku Šumava; výstava věnovaná šumavskému sklu a expozice o historii knihtisku v Čechách.

9) Vimperk - Vítkův kámen (hrádek)

Závěrečný devátý úsek o délce 70 km je suverénně nejdelší cestou celého okruhu. Nicméně délka je kompenzována (ne)obtížností terénu. Od Vimperku k Lenoře téměř kopíruje železniční trať (přes obce Klášterec, Lipka, Kubova Huť). Od Lenory pak cesta téměř kopíruje (kromě železnice) také řeku Vltavu až do Nové Pece na Lipenské přehradě. Dále trasa, vedoucí přes obec Zadní Hamry, posledních 26 km sleduje přehradu a přibližně od Sovího vrchu (780 m.n.m) stoupá až na Vítkův kámen (1 035 m n.m.). Nejobtížnější částí úseku bude tedy posledních 5 km.

Vítkův kámen je nejvýše položená zřícenina v Čechách. Z gotického strážního hradu se dochovala jen hranolová věž a část hradeb. Jako pevnost sloužila až do 18. století. Dnes patří k nejoblíbenějším turistickým zastavením na Šumavě. Konají se zde kulturní akce, z místa vedou další cyklostezky a též naučná stezka Svatého Tomáše. Při troše štěstí lze dohlédnout až na Alpy.

Nejen Šumava je cyklistům zaslíbená, můžeme také doporučit Třeboňsko
a náš spřátelený Penzion u Františka Třeboň.